Pohlednice

Western v Jižní Africe

Slonů, žiraf či lvů viděl každý nejméně desítky. V Jihoafrické republice se sice můžete ve volné přírodě ocitnout vprostřed stáda slonů či vidět smečku lvů ležících ve stínu přímo na silnici, tyto fotky ale nikoho už neohromí, stejně jako nosorožci, tučňáci či barevná tropická květena. Naším nejčastějším výhledem byly nekonečné silnice bez začátek, rolujících přes nepatrné kopečky krajinou. Telegrafní sloupy a stovky kilometrů silnic a plotů kolem nich jsou jediným, co nekonečnou krajinu mezi vzdálenými městy rozděluje.
Ty nejsou ale příliš fotogenické, proto posílám záběr z Johannesburgu, jednoho z "nejnebezpečnějších" měst planety. Mnohamilionové velkoměsto bylo nakonec přívětivé a klasické westernové budovy se v něm mísily s nebetyčnými mrakodrapy.

Pozdrav z Varšavy

Spíše než svou rozlohou anebo malebností zaujme varšavské staré město návštěvníky faktem, že na konci druhé světové války zde byla jen suť a popel.

Od několika znovu postavených uliček starého města a zámku (na pohlednici vlevo; také byl celý znovu vystavěn) můžete projít po hlavní třídě kolem nenápadného prezidentského paláce (místo čestné stráže jej hlídají jen dva poflakující se vojáci v maskáčích se samopalem) k rozsáhlému parku, v jehož čele najdete hrob padlých vojáků ze všech válek, jichž se Polsko účastnilo. Na rakvích leží čerstvé květy a věčný oheň ohřívá promrzlé vojáky stojící čestnou stráž.

Hlavní dominantou Varšavy, která se neztratí ani v lese okolních mrakodrapů, je pak Palác kultury (na pohlednici vpravo). Budova vysoká 231 metrů byla vybudována v roce 1955 Sověty jako "dar sovětských národů Polsku". Poláci ji brali jako symbol poroby a dodnes jí mnozí nemohou přijít na chuť, ale to neubírá nic na její působivosti zblízka i z dálky.

Obří srdce na Paláci kultury na pohlednici má své opodstatnění - fotku jsem pořídil na sv. Valentýna, který je v Polsku až nezdravě populární - každá restaurace nebo obchod je zaplavena srdíčky a nápisy Kocham cię.

Bouře na Manaslu

Fotografie pořízená v pátek 17.2. zachycuje sedm statečných, kteří se letos zúčastnili expedice na Manaslu. Zimní tábor SPJF motivovaný výstupem Reinholda Mesnera na stejnojmenou himálajskou osmitiscícovku připravil letos na hřebenu Vsetínských vrchů odpovídající extrémní podmínky.

Kromě mrazivých rán na začátku expedice přišla po několika dnech skutečná "bouře na Manaslu" Sněhová pokrývka totiž stoupla během středečního dne a noci z 85 na 150 centimetrů. Více se již brzy objeví v zápisu na iklubovně.

Liberec

Ahoj všichni zdravím z Liberce.Teploměry ukazují -16°C až -20°C.

Kostel v Ósace

Asiaté chápou architekturu jinak. Nejde ani tak o vzhled, jako především o funkčnost. Proto v asijských zemích, a především v Japonsku, nenajdete města, která by trochu připomínala ta naše, evropská. Budovy roztodivných tvarů a materiálů jsou na sebe nalepeny bez ladu a skladu, omotané množstvím drátů a využivající každého centimetru. Zpočátku to pro cizince může být šok a  zklamání, je však nutné přihlédnout k tomu, že v zemi zmítané zemětřeseními a nedostatkem obytné plochy nelze stavět v našich měřítkách. Křesťanský kostel v Ósace je toho důkazem, pro nás velmi ošklivá budova láká věřící dokonce i amliony a na ulici zabudovanými televizory. Pro japonské věřící tento vzhled nehraje žádnou roli, jde přece o víru, ne o estetično.

Ledovec Sölden

Zimní hory zachycené na klasický kinofilm vypadají jako focené sirem Hillarym.

Stínadla v Prizzi

Sicilské městečko Prizzi turisté zatím neobjevili. Není tu jediný hotel, infocentrum ani naučná stezka. Díky tomu jsou stovky stínadleských uliček, pokroucených a naskládaných na sebe v kopci zachované v autentické podobě, která potěší oko každého foglarovce. Do většiny z nich se vůbec nevejdou auta, proto celé město působí na náhodného návštěvníka stejně jako tajemná čtvrť na hochy Rychlých šípů ve 40. letech 20. století.

Kostel sv. Erazma v Barwaldu

Pří své jedné služební cestě jsem se dostal kousek za polské hranice a tak posílám do sbírky pohledniček kostelíků další úlovek - tentokráte z  Barwaldu Dolnego ležícím mezi Cieszynem a Krakówem.

Současný dřevěný kostel v 18. století stojí namísto původního, ze kterého se zachovala pouze věž. Vevnitř můžete spatřit gotický kříž a obraz Panny Marie ze 16. století.

Niagara Falls - Kanadská podkova

Jde o označení pro několik vodopádů na řece svatého Vavřince, která vytéká z Erijského jezera a vtéká do jezera Ontario. Dosahují výšky 52 metrů a průtok vody je zde 5900 m³/s (Kanadská podkova). Druhému, nižšímu vodopádu se říká Americký vodopád. Po obou stranách vodopádů existují dvě města po Niagarských vodopádech pojmenovaná (v kanadské provincii Ontario Niagara Falls a v americkém federálním státě New Yorku). Jde o velkou turistickou atrakci celé oblasti, na kanadské straně byly postaveny obrovské vyhlídkové věže - Skylon Tower a Minolta Tower.

Turisté se mohou nechat svézt pod vodopády po řece Niagaře výletními loděmi (je jich asi 5), které se všechny jmenují stejně - Maid of the Mist. Z kanadské strany je rovněž provrtán tunel pod Kanadskou podkovu. Tunel, dnes používán pouze pro turisty, pochází z doby budování první hydroelektrárny svého druhu, kterou tam postavil Nikola Tesla. Elektrárna stojí z kanadské strany, ale Nikola Tesla má velikou bronzovou sochu postavenu na americké straně.

Starý kostel v Karviné

Přesněji barokní kostel sv. Petra z Alkantary byl postaven v roce 1736 v bývalé části města Kaviná - Doly. Vlivem poddolivání zde terén klesl o 36 metrů a vychýlil se o 68 stupňů na jih. V letech 1994-96 zde proběhla rekonstukce, kterou financovaly doly Darkov a ČSA. Kostel je již poslední dochovanou stavbou na uzemí bývalé městské části Doly, ostatní museli ustoupit těžbě černého uhlí.

Dřevěný kostelík z Podkarpatské Rusi v Blansku

Jedna srdeční záležitost :-) V roce 1936 byl do Blanska převezen dřevěný kostelík z Podkarpatské Rusi. Stavba pochází z Nižního Seliště, které leží asi 20 km od Chustu. Jeho stavba byla zahájena v roce 1601, ale dokončena až v roce 1641. Výstavba kostela se protáhla z důvodu morové epidemie, kdy celá obec vymřela, a teprve po jejím znovuosídlení byla stavba dokončena. Když se Podkarpatská Rus stala součástí Československa, zlepšily se životní podmínky obyvatelstva a věřící si postavili kostel kamenný. Starý dřevěný kostel zůstal opuštěný a chátral. Kostel byl v Nižním Selišti rozebrán, jednotlivé části označeny a vlakem převezeny v září roku 1936 do Blanska. Během tří měsíců byl dělníky z Podkarpatské Rusi znovu sestaven.

Takže až třeba vyrazíte příště do Blanska nejen na hokej, nezapomeňte se pokochat :-)

Důl Petr Bezruč v Ostravě

Do roku 1946 se jmenoval Důl Marie Terezie, je v součanosti nečiiný černouhelný důl na Slezské Ostravě. Po druhé světové válce byl důl znárodněn a stal se součástí Ostravsko-Karvinských dolů (OKD). Těžba zde byla ukončena 30.6. 1992 a důlní jáma byla zasypána. Zachována zůstala stará těžní věž, zatím co ta novější byla odstřelena. Zbytky areálu v současnosti chátrají a jen rezavějící těžní věž připomíná zacházející minulost této dominanty na "Slezské".

Černá věž v Klatovech

Západočeské okresní město na řece Úhlavě je nazýváné "bránou Šumavy". Německy Klattau založené Přemyslem Otakarem II. okolo roku 1260 má kolem 22 tísíc obyvatel. Dominantou města je 81 m vysoká Černá věž (na pohlednici vlevo), ze které jé nádehrný výhled. Vedle stojí barokní jezuitský kostel Neposkvrněného početí panny Marie a sv. Ignáce, pod kterým se nachází klatovské katakomby.

Kamenný most v Písku

Neoficiálně též Jelení most je nejstarším dochovaným mostem v Čechách a leží na řece Otavě. Byl vybudován pravděpodobně v 13.století za vlády Přemysla Otakara II.  První písemné záznamy o mostu však pocházejí až z roku 1348. Je postaven v gotickém slohu a jsou na něm repliky barokních soch a kříž.

Nádraží v Javorníku

Měsíc téměř v úplňku a hořká příchuť noci, kdy přišel první letošní mráz. Na cestě z Muny, o níž se dočtete zde.

Pozdrav z Pálavy

Vinohrady, vinohrady, dobré vínko dáváte...

Letošní babí léto se opravdu vyvedlo!

Romantické babí léto na Dalešicích

Autorem této fotografie je Ďábel, ale mně nedá se s vámi o ni nepodělit. Barevné listí babího léta a rybářské bárky krásně oživily okolí trampského srubu Prasklý džbán.

Lesní tramvaj

Tajemná lesní tramvaj jak z románů Michala Ajvaze se za svitu paprsků podzimního slunce prohání zapomenutými kouty Kyjeva.

Pasul Urdele, 2145 m.n.m.

Posílám ponávratový pozdrav ze svého cykloputování po Balkáně!

Z ČR jsem vyrazil přes slovenské kopce do maďarské puszty, pak přes rumunské Karpaty i nížiny do bulharských hor a makedonským zapadákovem jsem doputoval až do Řecka, kde jsem se zůčastnil jako dobrovolník workcampu v uprchlickém táboře.

(podrobnosti na mém cestovním webu)

železniční zastávka Praha-Cibulka

Nejmenší (a nejhezčí) železniční zastávka na území hlavního města Prahy: Praha-Cibulka.

Zastávka Praha-Cibulka se nachází v Praze 5 - Košířích na železniční trati číslo 122. Podle některých zdrojů je označována za nejmenší pražskouzastávku. Nachází se poblíž ulice Na Výši, s níž je spojena úzkou pěšinou.

Jedná se o jednokolejnou zastávku v mírném oblouku s betonovým nástupištěm na jeho vnější straně, které bylo zřízeno v roce 2007. U nástupiště je označník s cedulí obsahující název zastávky a s názvy sousedních zastávek. V dřívějších dobách zde byl též zděný přístřešek čekárny, ale ten již byl zbořen^.

Označení Praha-Cibulka se od otevření trati 3. července 1872  používalo pro zastávku jinou, a sice tu, která ležela zhruba v místech dnešní stanice Praha-Stodůlky. Tato zastávka byla zrušená v roce 1877 pro její nízké využití. Opětovně byla otevřena roku 1928, ale po deseti letech - v roce 1938 - byla ze stejného důvodu jako prve, tedy pro malé využití, zrušena^.

V souvislosti s novou vilovou výstavbou poblíž dnešní zastávky, byla ovšem od 15. května 1929 zřízena zastávka nová (pro odlišení od původní stanice) pojmenovaná Cibulka-kolonie. A právě z té se stala dnešní zastávka Praha-Cibulka^[.

Poslední dny továrny Vitka

Textilní továrna Vitka v Brněnci - Moravské Chrastové patřila k nejstarším a nejkrásnějším továrnám v údolí řeky Svitavy. Na jejím horním toku existovala odpradávna německá enkláva v oblasti zvané Vnitří Sudety. Právě v těchto budovách se v roce 1945 odehrálo závěrečné drama známé z filmu Schindlerův seznam, kdy podnikatel a továrník Schindler, ač sám nacista, zachránil před smrtí v koncentračním táboře několik stovek Židů, které zaměstnal. Tento týden je však pro věkovitou továrnu poslední, neboť bagry se již zahryzly do jejích zdí.

Most spojující dva světy

Most spojující muslimskou a chorvatskou část turisticky známého města Mostar, který byl za občaské války v Jugoslávii roku 1992 zničen.

Za polárním kruhem

Nemám prostě co dodat, jeďte tam :))

Souostroví Goto

Jako skleník se dá využít i starý autobus na ostrově Nakadori.

Cesta domů

Obyvatele maličkého ostrůvku Saganošima spojuje s civilizací na větším ostrově Fukue jen lodní doprava několikrát za den. Když jsou vlny příliš velké a vítr silný, nezbývá než čekat. Oba ostrovy jsou součástí zhruba 140 členného souostroví Goto ležící na nejjižnějším cípu Japonska. Právě zde nalezli útočiště křesťanští misionáři, když byly v období reforem Meidži pronásledováni. Souostroví Goto je proto proslavené nejen desitkami dřevěných kostelíků ve kterých se snoubí asijské i evropské prvky, ale i delikátními nudlemi a čerstvými rybami. Rybolov je alfou i omegou místního života.