První článek o Muně

Co je to Muna?

Otázka, na kterou není lehké odpovědět. Muna je bývalý vojenský objekt, je to sklad munice, areál s pohnutou historií a zvláštní současností. Území zarostlé letitým lesem, protkané cestami vedoucími ke spoustě zvláštních staveb, které jakoby čísi ruka rozhodila po kopcích nedaleko hranice s Polskem. Po desetiletí uzavřená zóna, obehnaná elektrickými ploty, ukrývající skladiště, dílny, nádraží a změť vleček a kolejí, vedení ukrytá v zemi a možná ještě další tajemství, která na své objevení teprve čekají. Ale nechme promluvit osobu z nejpovolanějších - Toma Hradila z hnutí Brontosaurus Jeseníky:

„Za II. světové války vznikla u hlavní cesty z Mikulovic do Zlatých Hor Muna, jako zajatecký tábor, muniční fabrika a sklad. Těsně po válce zde bylo shromážděno a odtransportováno do Německa několik desítek tisíc Sudetských Němců. Následně, vzhledem ke své poloze na hranicích s Polskem, se zde na desítky let usadila naše armáda, až do doby před několika málo lety, kdy odešla, a za sebou zanechala zajímavé opuštěné území, plné staveb a zastaralé techniky. Muna je v nejdelším místě široká necelé dva kilometry a její tvar z výšky připomíná srdce.“

Koncem prvního desetiletí nového století armáda po více než šesti desítkách let areál opustila. Lidé, kteří celý život prožili jen několik kilometrů od areálu, poprvé nahlédli za ostnaté dráty, překročili bariéru elektrických plotů a nalezli více než 150 staveb různých velikostí, stáří i typů. Majetek připadl městu Mikulovice, které část staveb a vybavení rozprodalo a část složitou cestou předalo do správy neziskové organizaci Hnutí Brontosaurus Jeseníky (HBJ).

Městečko neziskových organizací

Bez nadsázky a tím spíše bez urážky lze nazvat Toma Hradila, předsedu HBJ, vizionářem. Kdo jiný než vizionář by ve třech desítkách zchátralých budov daleko od civilizace, bez elektřiny, vody či plynu, v ulicích bez názvu, lemovaných pouze mlčenlivým a jakoby výhrůžným lesem na konci světa, spatřoval nikoliv beznadějný shluk budoucích ruin, nýbrž potenciál pro zrod nového městečka? Kdo jiný než vizionář by stvořil myšlenku městečka neziskových organizací, kde o každou budovu pečuje jeden spolek a všichni dohromady pak tvoří neopakovatelné prostředí a atmosféru, ve které si podává ruku pohnutá historie s živou přítomností a optimistickou budoucností? A kdo jiný než vizionář by dokázal skutečně oslovit a o reálnosti svého plánu přesvědčit desítky dobrovolníků a nadšenců?

Post-munová výzva

V den s magickým datem 20. 10. 2010 přišel do poštovní schránky SPJF jeden ze stovek mailů, které nejčastěji proběhnou světem, aby skončily v pomyslném koši. A nechybělo mnoho, aby i tento mail navždy zmizel ze světa, nebýt krátkého, ale významného komentáře od Vítka Oplatka, vedoucího Halahoje - třebíčské pobočky SPJF:

„kdyby byla chuť získat něco v ZEMI NIKOHO, tak je tady možnost... Věřím, že hlavně mladá část vedení SPJF se nebojí do ničeho jít naplno, tak třeba někdy v budoucnu budou porady bývat i na tomto okraji republiky“

Semínko bylo zasazeno. Zatím ještě bez viditelných známek života, začaly myšlenky klíčit v některých z nás a nakonec jsme si ještě jednou a pozorně přečetli email i s přílohou. V textu nazvaném Post-Munová výzva nabízelo HBJ neziskovým organizacím získání jednoho z objektů bývalých skladů munice zdarma, dojde-li ke splnění určitých podmínek. Po dvaceti letech tak získalo SPJF reálnou možnost vlastnit objekt, který by mohl sloužit jako základna pro tábory, srazy, setkání, porady, školní, ale také jako sklad vybavení a přístřešek pro pojízdnou klubovnu - Karavanu snů.

Tři roviny bláznivého nápadu

Celá myšlenka Městečka neziskových organizací a působení SPJF v Muně, která se zpočátku zdála být tak nereálnou, postupně nabyla tří základních významů:

1. SPJF získá vlastní základnu - nebude již nutné hostovat v cizích objektch a platit nájem v případě potřeby budovy pro setkání klubů nebo školení vedoucích.

2. Rekonstrukce a údržba základny bude příležitostí k zapojení se do aktivit i pro starší klubaře a táborníky, pro dospívající mládež, která vymění klubařské hry za hru v reálném světě a životě.

3. Převzetím jednoho z objektů Muny do vlastnictví pravděpodobně SPJF zabrání jeho devastaci a rozkladu - uchová kousek historie naší země a současně jednu z částí půvabné technicko-vojenské mozaiky a podpoří kraj, který to potřebuje ze všech nejvíce.

Objekt č. 36

Tím objektem se posléze stala budova č. 36, bývalý sklad munice nad jižní spojkou železeničního okruhu v areálu, jednopatrová stavba o celkové výměře 333 m². Poprvé jsme navštívili budoucí základnu ve složení Drobek, Vojta, Čáp 7. listopadu 2010 se samotným strůjcem myšlenky Tomem, dovnitř jsme však nahlédli prozatím pouze oknem. Vyklizená budova s čistou betonovou podlahou přímo vybízela k využití, skýtajíc prostor snad pro všechny aktivity, které nás napadaly ještě po cestě domů.

Aktuální stav

Přes tři metry vysoký sklad munice, původně osázený mohutným systémem hromosvodů a uzemňovacích drátů, byl postaven z cihel pravděpodobně ve 40. letech 20. století nebo později. Trojice dřevěných vrat umožňovala nákladním autům vjezd do budovy přímo z asfaltky v bezprostřední blízkosti. Vzhledem k tomu, že ve stěnách jsou instalována pouze čtyři malá okna a elektřina nebyla do objektu nikdy dovedena, panuje po desetiletí uvnitř šero. Místo působí nehostinně, ale vlastně jen do chvíle, než začne pršet a člověk uteče dovnitř pod dřevěné krovy, do blaženého sucha.

Podlaha objektu č. 36 je poměrně kvalitní, vybetonovaná, suchá a vzhledem ke své schopnosti nést těžké bedny naložené munici také vhodná k vyzdění příček bez nutnosti kopat nové základy a rekonstruovat izolaci. Původně asfaltová střecha nesená dřevěnými krovy a podepřená ocelovými sloupy uprostřed šířky budovy byla v průběhu používání překryta kvalitní hliníkovou krytinou, jejíž životnost je v našich podmínkách prakticky neomezená.

Vyhlídky a plány

Ve chvíli, kdy SPJF vážně projevilo o budovu zájem, bylo třeba vypracovat alespoň stručný projekt fungování našeho kousku Muny, který vznikl v lednu, a který si můžete stáhnout na konci článku. V nejbližší budoucnosti nás čeká rekonstrukce střechy a připojení objektu k elektrické síti, což umožnívyužití nářadí a strojů pro další práce. Zcela dobrovolnicky bez jakýchkoliv nároků na mzdu hodlají dobrovolníci z řad Sdružení také provést výměnu a zvýšení počtu oken, provedení elektrických rozvodů, stavbu komína a záchodů (prozatím mimo budovu) a rozdělení olbřímího prostoru budovy na několik místností - třetinabude sloužit jako garáž a sklad dřeva, třetina jako technické prostory a sklad materiálu, výhledově určený k zabydlení a poslední třetina by se měla v nejbližší době stát obytnou částí s kuchyní a dvojicí pokojů.

Podmínky pro převzetí do vlastnictví

Nutnou podmínkou naší přítomnosti v Muně byly odsouhlasení a změny formulace a nakonec i podepsání smlouvy o spolupráci s HBJ, které neslo veškerou tíhu rozdělení budov v areálu a zajištění podmínek pro jejich převzetí ze strany jednotlivých neziskových organizací. Přes možná hrozivě vypadající formulaci jde vlastně pouze o jednoduchý prostředek, kterým bude zajištěno, že neziskové organizace, které se k vizi přihlásily, objekty nezneužijí, neprodají nebo jinak nevybočí ze směru, kterým by se měl areál ubírat a který jsme společně na konci ubna vytýčili a stvrdili.

SPJF se tak zavázalo v areálu podniknout alespoň šestkrát do roka vlastní akci a dvou akcí celého městečka (jarní valné hromady MNO a podzimního festivalu) se zúčastnit, pečovat o objekt tak, aby se jeho stav nadále nezhoršoval a alespoň trošku také pečovat o městečko jako celek. Vzhledem k tomu, že MNO bude v budoucnu fungovat jako občanské sdružení, zavázalo se SPJF vyslat do čela jednou za sedm let svého zástupce jako předsedu a dvakrát za stejné období zástupce do místopředsednické funkce.

Smlouva byla slavnostně podepsána na 1. valné hromadě MNO 30. dubna 2011 v jednom z úchvatnách obejtků Muny - v obří dřevěnce u Brontosaurů. Celá smlouva o spolupráci je k dispozici návštěvníkům, kteří na Munu zavítají, proto zájemce o její přečtení srdečně zveme (montérky s sebou).

Již uskutečněné akce

Díky pochopení ze strany HBJ, důvěře v SPJF, ochotě ke spolupráci a co nejlepším vztahům jsme již v prosinci obdrželi klíče a předběžně jsme mohli objekt č. 36 navštívit, využít a provést první úpravy. Těch nebylo vzhledem k přicházející zimě zatím mnoho, nicméně podařilo se (děkujeme Jauvajzovi, Evči, Svišťovi, Láďovi a dalším nadšencům) instalovat starší sporák a prorazit komín, provizorně oddělit plachtami jednu místnost k zabydlení pracovních part a vybavit ji postelí, skříněmi, koberci, stoly a židlemi, vyrobit kozu, žebřík a nájezdový můstek do budovy pro auta s materiálem.

Celkem jsme budovu navštívili od listopadu 2010 již šestkrát a strávili zde drobnými pracemi 62 člověkodní. Prozatím největší společnou akcí byla čtyřdenní silvestrovská pracovní oslava, které se zúčastnilo celkem 9 kamarádek a kamarádů a společně Munu nejen konečně zabydleli, ale také navštívili nejbližší větší město - polské Głuchołazy (nákup levného stavebního materiálu je jen jedno z mnoha výhod blízké hranice ve spojené Evropě) a důkladně prozkoumali všechny kouty ponurého areálu areálu (někteří z toho mají špatné sny dodnes).

Krádež

Aby článek nehýřil pouze dobrými zprávami, je nutné uvést taky informace o příhodě, která se udála v jedné z únorových nocí a při níž vzala za své více než polovina naší luxusní hliníkové střechy, o které jsme si mysleli, že přežije nás i samotnou budovu. Hliník je totiž nejen nezničitelný, ale také dobře zpeněžitelný, což je vlastnost v příhraničních chudých krajích nad jiné významná. Proto se rozhodl jeden z místních zlodějů ke kriminálnímu činu a v noci přijel s traktorem a vlečkou k budově, z niž brutálním způsobem, strhal cca 60 % kovové krytiny, přičemž proděravěl i starší nižší asfaltovou střechu, vytrhl tři střešní vikýře a poničil lemování a další části budovy.

Ironií osudu zůstává, že pachatel byl na cestě vedoucí z Muny přistižen hlídkou policie ze Zlatých hor a zadržen, ale protože SPJF nebylo v době zločinu majitelem budovy, nemohli nám policisté na dotaz o aktuálním stavu vyšetřování podat žádné informace. Situace ale podle dostupných zpráv vypadá nepříliš optimisticky, neboť pachatel nebyl zadržen při činu a je tak možné, že se mu podaří vyváznout bez povinnosti nahradit SPJF škodu, která se pohybuje v řádu statisíců Kč. O vývoji situace budu informovat v něktrém z dalších článků na iklubovně.

Co může udělat každý z nás?

Stavební materiál a peníze

Zaujal vás projekt Městečka neziskových organizací, záchrany Muny a vybudování volnočasové základny SPJF? Chtěli byste podpořit úsilí mladých dobrovolníků, přestože se sami na místo nechystáte? Jste zvědaví na to, co se nám společně podaří a jak bude vypadat někdejší vojenský areál v nové éře?

Nejnutnější úpravy spotřebují hned v prvním roce více než 30000 Kč, které SPJF v současnosti nemá a nemůže uvolnit z žádného ze svých finančních programů. Můžete-li projekt rekonstrukce budovy č. 36 podpořit z vlastních zdrojů, odepsat si sponzorský příspěvek z daní své firmy nebo získat podobnou podporu něke ve svém okolí, neváhejte. Přivítáme také informace o podnicích, které by byly schopné poskytnout finance na záchranu a zvelebení budovy, o dotačních programech nadací a statních institucí.

Peníze však nebude jednoduché získat. Mnohem rychlejší a takřka bezprostřední pomocí je poskytnutí nevyužitého stavebního materiálu, nebo zisk sponzorských darů v podobě zejména cihel a pórobetonových tvárnic, cementu, vápna, asfaltových pásů, igelitu, lepenky, nopkové fólie, barev, tmelů, lepidel a dalšího pdoobného materiálu. Nezůstaly vám někde hmoty a výplně po rekonstrukci bytu, domu nebo chaty, které byste nám mohli bezplatně poskytnout? Nejste ochotní zeptat se na dar v místních stavebninách nebo obchodu pro kutily? Kontaktujte nás na emailu jiri.kalina@spjf.cz.

Vybavení a nářadí

Stejným přínosem jako stavební materiál může být podpora ve formě nářadí a zejména vybavení. Obrovská plocha budovy znamená vytvoření několika poměrně velkých místností (konkrétní projekt připravuje absolvent fakulty architektury VUT a člen vedení Jihomoravské pobočky SPJF Stopař), které bude nutné vybavit nábytkem - zejména postelemi, stoly, velice žádoucí jsou ale také stará kamna, komínové roury, případně i okna, která svým tvarem nenaruší historický ráz budovy. Nepohrdneme ale ani závěsy, staršími spacáky či přikrývkami, závěsy, policemi a dalším bytovým vybavením. Užitečné bude veškeré ruční nářadí, počínaje kladivy, přes kleště, pily, zednické lžíce, šufany, majzly, rašple, pilníky, S-háky, olovnice, vodováhy, sekery, hladítka, nůžky, svěrky a kdyby někdo nepotřeboval míchačku nebo cirkulárku, zlobit se taky určitě nebudeme.

Pořádání akcí a účast na nich

Přispět k dílu může ovšem úplně každý, i ten, kdo zrovna nevlastní stavební firmu nebo tetičku v Americe, ba ani půdu plnou harampádí. Vzhledem k závazku, který SPJF vůči areálu i MNO má, je velkým přínosem uspořádání oddílové nebo klubovní akce, nebo samotná účast na některém z podniků, které bude na Muně pořádat ústředí SPJF (první takovou akcí bude pracovní tábor 1. až 7. července 2011 na který vás zveme a o němž bude informovat jeden z budoucích článků na iklubovně).

Nemáte se svým oddílem nebo klubem ještě plány na léto a podzim? Chtěli byste vidět jeden z divů Slezska na vlastní oči? Zajímá vás, jak vypadá Rejvíz, Jeseník nebo historické Głuchołazy s rozhlednou či peážním provozem českých vlaků? Neváhejte a vyražte na Munu! V Mikulovicích zastavují rychlíky, od nádraží jste »doma« nejpozději za hodinu a hlavně - zájemcům z řad SPJF je budova již nyní k dipozici zcela ZDARMA, proto nestojí nic v cestě tomu, abyste vyrazili na Munu i vy!

Projekt využití objektu č. 36 ke stažení (pdf 3,37 MB).