Po stopách tajemství Uctívačů Ginga

O deset minut později se všech šedesát účastníků této akce vydává v doprovodu reportérů MF DNES pro další informace. Vedoucí skupin jsou u "Šmejkalovy ohrady" seznámeni s pravidly letošního ročníku a vydávají se zpět do středu Stínadel-tentokrát už je všem Vontům jasné, že tam nemají co dělat.
První úsek měl tyto pravidla:
Skupina, skládají se z pěti členů, dostala pět zapečetěných lístků s pokyny v kolik hodin mají daný lístek otevřít. Společně s nimi dostaly i mapu Stínadel (čili centra Ostravy), poznávací pásek na ruku, průkaz totožnosti a patnáct životů.
Po otevření lístku měly soutěžící skupiny za úkol rozluštit morseovkou napsanou ulici. Za pět minut po otevření lístku byl v dané ulici Mnich, který dal každé skupině lístek s popisem třech míst, na kterých se nacházejí části šifer.
Šifer bylo celkem patnáct, v konečném důsledku měly dát jednu velkou, kterou bylo třeba co nejdříve vyluštit.
To ovšem nebylo vše. Situaci ještě více komplikovali běžci, kteří chytali soutěžící a zdrželi je tak na dvě minuty. Skupina navíc musela za každé chycení zaplatit jeden z patnácti životů.
Takhle skupiny běhaly až do dvanácti v noci po centru Ostravy a hledali šifry. Když už měli všechny části i klíč k luštění, nebylo nic těžkého (tedy jak pro koho) celou šifru vyluštit.
V šifře se každý dozvěděl, že má zavolat na určité číslo a vyslovit heslo Vontové. Toto kouzelné slovíčko zajistilo skupině další informace- Jít na Sýkorův most a proti proudu Ostravice třikrát bliknout baterkou. Odtud se skupina vydala proti proudu po pravém břehu a tam konečně mohla dokončit první úsek hry. K zapsanému času se navíc za každý odevzdaný život připočetly dvě minuty a tento výsledný čas poté rozhodoval další den při druhém úseku.
V jednu hodinu už skoro všichni ulehli do spacáků ve skautské klubovně, a mohlo se jim zdát o běžcích, kteří jim ne a ne dát pokoj.

Čestným hostem na této akci byl spisovatel pro děti a mládež, autor trilogie Uctívačů Ginga, podle níž tato akce už deset let funguje, Svatopluk Hrnčíř.


2.úsek

V sobotu byl budíček v 7:30. V devět hodin nás, soutěžící, odvedli starší členové Plameňáků do Hornického muzea Landek, kde už čekal i Mexičan s panem Hrnčířem.
V deset hodin dostala skupina, která se umístila v první etapě na prvním místě, pokyny v Morseovce a začala luštit. Poté po dvou minutách dostala pokyny vždy další skupina podle umístění.
Dle pokynů se skupiny postupně dostaly k polorozpadlému krmelci, kde měli jasný návod pro další cestu: azimut 220 stupňů.
Takto se dostaly až k rozbořenému chrámu Uctívačů Ginga. Tam zodpověděly pět otázek týkajících se uctívačů Ginga (např. kolik knih o Uctívačích ginga napsal S.Hrnčíř) a dostaly návod na další cestu.Měly se dostat na rozhlednu Landek. Tam dostaly od mnicha další rady a postupně se probojovaly územím Zuřících Býků.
Jeden z navštívených objektů na cestě za janginem byl i maják Uctívačů Ginga, kde měli soutěžící za úkol vyšplhat po laně do mězipodlaží. Zde prokázal pan Hrnčíř skvělou fyzickou zdatnost, když i ve svém věku po laně vyšplhal.
Dále pokračovaly skupiny k soutoku Odry a Ostravice, kde nalezly pod znamením Ginga další instrukce.
Ti nejlepší měli jako první možnost navštívit Svatyni Uctívačů Ginga a získat tak Jangin, Jantarové Gingo.
Po tomto téměř šestihodinovém závodě si každý
rád vychutnal půlhodinovou pauzu a místní restaurace byla v obležení.(Nedivil bych se, kdyby došly všechny zásoby Kofoly.)
Poté přišlo vyhlášení výsledků. Svatopluk Hrnčíř byl tak hodný, že věnoval dvacet svých knih jako ceny, a následně na přání i vpisoval věnování.
Jako třetí etapa hry bylo ohodnocení dřevěných znaků skupin.
Děkujeme všem organizátorům, běžcům, mnichům a všem, kteří se podíleli na přípravě této akce. Také děkujeme panu Hrnčířovi, který nejenže věnoval ceny, ale také příjemně zpestřil celou akci.