Setkání nad Macochou

Obě části setkání byly ale přeci jen určitým způsobem odlišeny - měly jiný začátek. Klubaři se sjížděli již v pátek odpoledne do brněnského Holubníku. Když dorazili postupně všichni, tedy Tygří dráp (se svou Štramberskou i Pražskou částí), Rejnoci a Kluci z kotvy (Plzeň), začal pro ně závod ducha i těla, upravený pro vnitřní použití.
Klubaři, z nichž nejmladší neuměl ani číst, museli například vyplnit test, projet cvrnkací dráhu, ukořistit ulčovku ze Sovího hnízda, hledat slova v knihách apod. Ve zbývajícím volném času přišly na řadu známé a oblíbené klubovní hry - slepec s prasetem, hledání medvěda, nervíky či Setonova hra.
V pátek ráno byli účastníci vyhnáni do jedné z uliček a rozcvičili se formou her Rybičky rybičky a honěné. Po snídani jsme se poté všichni vydali na nádraží a nastoupili do přeplněného osobního vlaku do Blanska. Zde jsme přestoupili na autobus a odjeli do vesničky Vilémovice.
V tuto chvíli došlo k faktickému spojení obou polovin akce, když se nejprve přidali k vedoucovskému týmu, čítajícímu prozatím Stopaře a Sovu, Čáp, Drobek a Anička, a následně začali přijíždět i účastníci jízd karavany snů.
Po částečném zabydlení v tělocvičně a krátkých seznamovacích hrách byli soutěžící rozděleni do čtyř týmů: Modré sovy, Lítající koule, Červíci a Rychlí šproti.
První bodovanou hrou do celkového pořadí setkání byla hra "Ztracená víčka". Týmy se snažily získat pro sebe co nejvíce z osmi barevných víček, přičemž pro získání každého z nich musely vynaložit značné úsilí.
Po výborném pudinku bylo naplánováno představení karavany snů zdějším dětem a tedy připojení další užitečné funkce této akce. Žel vedení města nám s propagací nepomohlo a tedy jsme karavanních atrakcí využili pro naše soutěživé klubaře. Každé ze stanovišť (vytahování ježka z klece na čas, skákací boty, bungeerunning a střelba z luku) bylo možno splnit v intervalu 0 - 10 bodů. Každý tým přitom měl svou kartu, kde si zapisoval své výsledky. Karavana však neměla jen zabavovací účinek - její kouzlo přilákalo šest nových dětí a ty vytvořily dva nové týmy a soutěžili až do konce setkání. (Pod názvy Smajlíci a Macouši).
Po šestnácté hodině jsme se vydali na výlet k světoznámé propasti Macocha, ležící pouhé dva kilometry od naší základny. Po cestě jsme hráli hru Nálet a prosluněná louka byla jako stvořená pro hru Evoluce. Macocha nás uvítala v přívalu turistů, ale nepřivodila užaslé výrazy v tvářích. Mnohem více zaujalo snad Čápovo vyprávění o možnosti cestování lodí v podzemí propasti.
Na zpáteční cestě připravil Stopař hru Ringo na síti, která svou jednoduchostí mnoha soutěžícím zamotala hlavu.
Po návratu si připravil Čáp hru, kterou možná někteří soutěžící, obzvlášť ti mladší, dodnes nechápou. Po pozdní večeři čekalo na soutěžní týmy obsazování neznámých ostrovů. Na nerovném povrchu tělocvičny se snažili obsadit kutálením tenisáků co nejvíce ostrovů, přičemž při neúspěšném pokusu museli oběhnout celou hrací plochu. Večerní program byl více méně dobrovolný - táborový oheň nahradila svíčka a tak se mohlo zpívat a povídat až do noci.
Po nedělní rozcvičce následovala tradiční snídaně všech táborů a setkání klubů - samoobslužný chleba s džemem a máslem. Jak lahodné.
Energie byla vskutku potřeba, a to jak pro soutěžní týmy, tak pro organizátory. Další hrou bylo totiž přenášení tajných informací přes území Prumperáků. Probojovat se územím a ještě uhádnout z pantomimy či kreslení tajné slovo, to vyžadovalo dostatek zdatnosti i intelektu. Zde se sluší pochválit tým Červíků, kteří po celou dobu hry ztráceli, ovšem nakonec vše dotáhli.
Ve zbytku dopoledne, které bylo ale proklatě krátké, se hrály drobnější hry, zatímco organizátoři připravovali poslední společné jídlo a vyhodnocovali výsledky celkového bodování.
Když bylo vše připraveno, proběhlo vyhlášení. Bodové rozdíly byly opravdu minimální, nicméně první příčku obsadil tým Modré sovy. Pro všechny byly připraveny zajímavé ceny od knih až po talíř rizota.
Rovněž byly vyhlášeny výsledky dlouhodobé hry Jircháře, která probíhala už od října loňského roku. Cenu za první místo převzal 352. KBS Tygří dráp a v kategorii nad 15 let 354.KBS Modrý Mauritius (který se také stal absolutním vítězem hry).
Po obědě (ovocný salát) jsme se rozloučili s domorodými účastníky a začali se přesouvat. Část mířící na Prahu odjela autobusem, Plzeňská část autem a Severomoravská karavanem.