iKlubovnae-StopaSPJFe-ShopDlouhodobá hra pro kluby


, Registrovat
Přejít na menu

Tvorba z Literárního weekendu

Inteligentní internetový kulturní časopis

30.4.2008 02:31
Autor: Hwaelos, Počet přečtení: 1432

Jako doplnění k Ondrově reportáži přidávám i pár dílek - pro inspiraci a případně také jako lákadlo ke koupi sborníku prací z LW 4. Klasicky se bude jednat o útlý sešit se všemi vytvořenými díly. Pro případné zájemce - cena se pohybuje okolo 20-30 korun.
Pozor! Na konci článku je ke stažení plná verze Textů ve formátu pdf.


Reinterpretace básní

Původní báseň: Impromptu (Karel Hlaváček)

V podzimní šero, mlhou prosáklé,
plá měsíce zlat ve zkaleném skle,
a v ztlumeném tom svitu lampy stažené
má všecko kontury tak do mdla zamžené.

A duše, zlákána svou fixní ideou
(hod cudný slavit ve svém Paláci)
vstříc do mlh vybíhá – a s dary na rukou
však tesklivě se zpět vždy navrací

V podzimní šero, slabě zamžené,
plá měsíc svitem lampy stažené,
a jeho kontura tak chorobně a mdle
se občas náhle zachví v řeky zrcadle.

Onderova báseň: Impromptu

Přítmí jeseně protkává jezero par
světlo tlumené přehrává po vlnách dar
tváře stažené v podivné grimase křeči
záchvěvy plamene zmírají v poslední zteči

mlha ta přehustá záblesky naděje zřídne
když v duši narůstá potřeba myšlenky vlídné
měsíc však černavý znovu zas v propadlo září
a pohled váhavý s tesknotou vepsanou v tváři


Původní báseň: Hrdla (Jan Skácel)

Hořelo na předměstí
a sklánělo se ke zlu
Na sladkých mořích lodě
troubily na hrůzu

To víno bylo
nakyslé trošinku
a mělo na dně
zelenou hořčinku

Vonělo kopřivami
a bylo samé zvaní
ve zmítaném listí
holubi ubývali

Na sladkých mořích den
trval po celou noc
Parníky odplouvaly
ledovcům na pomoc

Rozumova báseň: Hrdla

Za zvuků rosy
tiše a bosi, krev z hrdla si
čpí po impresi


Mluvící předměty

Žužla: Jsem virus HIV

A vyy se mě ptáte, jestli se dívám na televizi? Ne. Jen jednou, když jsem se přenášel z člověka na člověka, jsem zahlédl výborný pořad. O způsobu svého transportu Vám tu vyprávět nebudu. Ale ten pořad, ten mě nadchnul. Jednou bych se chtěl stát jeho hlavním aktérem. Pořad se jmenoval „Chcete mě?“ Proč bych do toho pořadu chtěl? No, abych vám pravdu řekl, mám takový pocit, že mě nikdo nemá rád. Celý dny trčím tady dole v organismu, množím se a...řeknu Vám to upřímně, čekám. Nevím, jestli má můj život vůbec smysl. A poslední dobou navíc pozoruju, že stárnu. To, že stárnete, poznáte nejlíp na svých dětech. Víte, kolik už mých potomků vylítlo z hnízda ven, do světa, na zkušenou? Bojím se, že nakonec zůstanu sám. Nedávno jsem psal sestřenici AIDS, doufám, že tak do týdne dorazí a pořádně to na má stará kolena spolu roztočíme. A na co jsem ve svém životě nejvíc pyšný? Snad na ty děti.


Frazeologismy

Kukie

Lež má krátké nohy, daleko neuteče, tvrdil Hus, tak mu dali za pravdu, až se mu začali zapalovat lejtka a vypařil se jako pára nad hrncem. Teď se na nás dívá shůry, jak tady pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí, ale hledat pravdu je jako hledat jehlu v kupce sena. Obracel by se v hrobě, kdyby jeho ostatky dávno neodnesl čas.


Kill

Ježkovy oči koukají jako vejr na súvu v nudlích.


Muzejní popisky

Káťa:
Žertovný tygřík vyskakující z krabičky děsící děti i dospělé

Exponát 25/112
Autorem návrhu je William Saroyan. Předmět, který byl vyroben pro reklamní účely při celoamerické aféře zmizení Tracyho Tygra.
Spolu s tygříkem v krabičce se dochoval plyšový tygr, trička s obrázkem Tracyho tygra, nafukovací tygři vech velikostí a recept na drink s názvem Tracyho tygr (sklenka 25 centů) - exponáty 27/113, 114, 115, 118.


Kartotéka nápadů

Veve: Claire

Spoznali sme sa veľmi dávno. Mohol by som povedať, že si to už vlastne ani nepamätám, ale nejde to. Pamätám si všetko, do poslednej sekundy. A Claire určite tiež, i keď verím, že sú momenty jej existencie, na ktoré by najradšej zabudla.
Všetko to začalo pred vekmi, no dlho to bola v podstate nuda. Až prednedávnom sa niečo zmenilo. Možno pozitívne znamenie, predzvesť nových časov, ktovie...

Sedel som na lavičke v Luxemburskej záhrade. Vo francúzskej metropole pulzoval život. Cítil som to. Búchanie tisícov sŕdc, niekde zúfalo, niekde s nádejou. Vždy sa mi páčila tá rôznorodosť a zároveň som vedel, že moja úloha sa nemení. Teraz bol chvíľu kľud. Objavila sa Claire a prisadla si na lavičku ku mne. Bola bledá, ak môžete stvorenie od hlavy po päty odené v bielom, ktorého pokožka priam žiari, nazvať bledým. Ale Claire bola. Ešte nikdy, nikdy som takúto bledosťnevidel. Nie na takých ako my. Ale pochopil som, že sa niečo deje.
-„Ahoj, Sebastian. Mal si dobrý deň?“
-„Áno, Claire. Dnes Paríž žiaril láskou. A čo ty? Vyzeráš... zvláštne.“
Nenechal som si to pre seba. My nemôžeme.
-„Vieš, Sebastian...“
Drobná rétorická odmlka, to áno. Zamlčanie nie.
„Som tehotná.“
Dalo by sa povedať, že som vyjadril prekvapenie. Tak veľmi, ako mi to moje mramorové rysy na žiariacej tvári dovolili.
-„Ako dlho to vieš?“
-„Od začiatku, samozrejme. S Rafaelom sme to chceli.“
-„A... čo On?“
-„Stále preňho pracujem. Ale poviem ti, nie je to teraz vôbec jednoduché.“
Okolie sa zmenilo. Biela košeľa mi povievala vo vetre a pod sebou som mal panorámu nočného Paríža, takmer ako turisti, postávajúci pár desiatok metrov pod nami na najvyššom poschodí Eiffelovej veže.
-„A si si istá, že to takto zvládneš? Pomôžem ti, ak budem môcť.“
-„Si milý, Sebastian. Skúsim to zatiaľ sama. Snáď to pôjde. Až kým...“
Tentokrát to nebola rétorická odmlka, ani zatajená informácia. Claire jednoducho nevedela. Nikto nevedel. Deti sa nerodia až tak často, tu, u nás. A osud rodičov a ich potomkov ostáva zahmlený... Ako sa hovorí- je to vo hviezdach. Či skôr v oblakoch.

Nejaký čas sme sa potom nevideli. Až o pár mesiacov. Claire nemala brucho, zato žiarila celá o kúsok viac. Celá, až na oblasť okolo očí, kde jej žiara pohasla. Snáď... kruhy pod očami? Ako všetci tí ťažko pracujúci ľudia oťažení pozemskými starosťami?
Bál som sa o ňu. Nevyzerala dobre. Takto nikto z nás nemá vyzerať. Na moje opakované otázky, či jej mám pomôcť, odpovedala, že si poradí. Naposledy sme sa rozprávali asi pred týždňom. Na našej obľúbenej lavičke v Luxemburskej záhrade, okolo ktorej pobehovali melé deti v indiánskych kostýmoch s plastovými lukmi. Chlapec šprintujúci popri nás za kamarátmi sa potkol a spadol. Plastový luk a púzdro so šípmi mu vyleteli z rúk a pristáli Claire pri nohách. Ona sa s istými problémami natiahla, indiánsku zbraň zdvihla a podala chlapcovi, ktorý sa medzitým posadil a dezorientovane pozeral okolo seba. Luk a šípy prijal s neurčitým výrazom v tvári a nesmelo odbehol, stále trochu otrasený. Pravdepodobne si myslel, že zbrane držal v ruke celý čas.
-„Nerozmyslíš si to ešte?“
-„Nie, Sebastian. Bavila som sa s Ním. Viem, čo je pre mňa a pre malé najlepšie... A On to tiež vie.“
Povzdychol som si. Ako inak. On vie. Len my občas bojujeme, aby sme vedeli.Väčšinou to však vyjde. On na to predsa dohliada.

Stojím na okennom parapete. Pod sebou mám pár desiatok metrov ničoho a potom štvorprúdovú cestu, ktorá v podvečernom šere bliká a svieti. Za oknom žena ukladá syna do postieľky. Klopkám na sklo, aj keď viem, že je to vlastne zbytočné... Žena zhasína a spolu s mužom, ktorý ju láskyplne objíma okolo pása, ešte chvíľu sledujú zaspávajúce dieťa.
Okolie sa zmenilo. Je večer, sedím sám na našej obľúbenej lavičke a počúvam tlkot sŕdc.

Námět: Těhotný anděl..."být těhotná dá sakra fušku, a makat zároveň pro Boha, ještě větší."


Maruška: „Kapka krve skanula z husího brku“

Kapka krve skanula z husího brku
rána v bříšku jak díra v duši
Cítíš ten rytmus z mého krku?
Cítíš ten strach, jež dává tušit,
jak moc se bojím, jak křičím do sna,
že chci už změnit to jak žiji.
Jak moc se bojím, že někdo pozná,
že láska je pro mě agónií.
Cítíš to? Tak ber co dávám,
máš mou duši, tak co chceš víc?
A oddej se svým malým slávám,
svým hostinám černých pijavic.


Elektronická verze plných textů je ke stažení pod tímto odkazem. Tištěnou verzi je možné si objednat buď po mejlu (cikous1(a)centrum.cz) anebo při osobním setkání. Příjemné počtení:)
Vytvořil 23. ledna 2011 v 18:06:57 mira. Upravováno 1x, naposledy 26. června 2011 v 04:00:33


Diskuze ke článku

16. května 2008, 21:18
Hwaelos

Ok, tak sborník byl definitivně oceněn na 30 Kčeských. Tato cena platí i pro účastníky, páč z LW nezbyly tentokrát penízky a taky protože má sborník barevnou vobálku. Tentokrát žádné dílko nechybí a dokonce se našli ještě nějaké navíc:oD Takže těch osma20 stran stojí banžo za to.
7. května 2008, 17:58
Hwaelos

A abych byl s vydáním sborníku přesnější, čekám ještě na dvě Rozumova díla:oP Pak se může něco dít:)
Vložení nového komentáře
*
*
*