iKlubovnae-StopaSPJFe-ShopDlouhodobá hra pro kluby


, Registrovat
Přejít na menu

Dobré odpovědi

16.10.2015 14:39
Autor: Nancy Blacketová, Počet přečtení: 1813

Když jsem dřív soutěžila, strašně mě zajímalo, jak odpovídali ostatní, co vymysleli, vytvořili... A i letos už jsem zaslechla, že by bylo super vidět i odpovědi ostatních. A tak vám je ukážu ;-) Samozřejmě ne všechny, jen výběr těch nejlepších.

Takže popořadě:

Tímto písmem píše Drobek a doplňuje Nancyin článek :)

Obecně: každej úkol okomentuju z pohledu zadávající a hodnotící komise a přidám pár obrázků (neříkám, že jsou nejlepší, ale líbí se mně), ale kdybych se měla podělit ještě o ty texty...bylo by jich tu moc! Třeba u takové korespondence s Efox se člověk směje pořád.

1. Cesta kolem světa za 80 dní

Jsem ráda, že většina z vás pochopila, jak úkol plnit, a zvládli jste dodržet tak ulítlé požadavky, jako aby loď neuhýbala z východního směru nebo že nemáte překročit dvacátou rovnoběžku. ani na jedné polokouli. Super!
Jasně, že občas jsme si úplně nerozuměli, pak vznikaly rekordy jako cesta až přes 23 států. Abych pravdu řekla, taky by se mně taková líbila víc, než se jen pořád motat kolem rovníku, ale pravidla jsou pravidla.
Nejlepší řešení vedlo zhruba přes 9-10 států.


2. Tobiáš Lolness

Ok, tohle jsme letos na začátek obtížností trochu přepálili, ale u tohoto úkolu se ukázalo, kdo z vás to s Read Me myslí opravdu vážně. A když už jste se do plnění úkolu pustili, pak jste jej splnili všichni skvěle, takže zde fakt nejde vybrat nějaká nejlepší řešení. Ale ukážu vám pár stromečků.

 Problém nastal, když jsme zjistily, že na některých místech stromu je kůra podstatně tvrdší a špendlíky tak odmítaly držet, ale pokud opominu tenhle fakt a několik dalších faktů (asi dvakrát na mě vyskočil pavouk a už jsem ani nepočítala, kolikrát jsem se stačila bouchnout do hlavy), mohu říct, že stavba probíhala v pořádku.

 

3. Hoši od Bobří řeky

Já jsem spokojená a vy se sebou můžete být taky. Bobříků je dohromady 26 a jejich původ jste správně hledali v příběhu o chlapci Royovi a jeho lovu živých bobrů.


Plnili jste:
barev
hmatu
indiánských měsíců
květin
odvahy
síly
slepoty
záchrany
zručnosti

 

Bobřík barev - čím bylo barveno?
1. slupkami švestek, 2. slupkami vlašských ořechů, 3. plody ostružiníku (ehm, takže ostružiny), 4. květy měsíčku lékařského, 5. květy muškátu, 6. květy smetanky lékařské, 7. trávou), dále zasílám průběh vaření)

Nejvíce vtipu obsahovala tato odpověď:

Vybrala jsem si bobříka mlčení, a ulovila jsem ho po týdnu.

 

4. Dva divoši

Z fotek k tomuhle úkolu jsem měla vážně radost, nečekala jsem, že se vám bude vyrábění tolik dařit. Dokonce jste přidávali do svých talismanů dost dobrý a originální věci. A někteří jste taky psali, proč jste zrovna něco vybrali - že vám daný předmět něco připomíná, něco pro vás znamená, nebo se vám prostě líbí. Díky i za vaše podrobné popisy postupu výroby. Až si někdy budu chtít taky ušít pytlíček, podívám se do složky Read Me 2015/04 a hned budu mít několik výborných návodů!


 

Úkol č.5 - vymyslet co nejzajímavější zvíře splnili všichni originálně. Nejlepší obrázka měly asi (jde to posoudit fakt těžko) Doubravka a Efox, která měla originální i text: 

"FLOS ARBOREA" - Pakoňatka obecná
Pakoňatka obecná (Flos Arborea) patří mezi fotosyntetické polokvětiny řádu lichokopytníků.
Pakoňatky váží cca. jako 38 okurek a dorůstají do 153 centimetrů kohoutkové výšky.
Stavba těla pakoňatek připomíná zeleninového poníka s květinovou hlavou. Pakoněčí hlava (květ) je velká jako 1/4 jejich těla a je tvořena především tenkými okvětními plátky. Jejich tělo je zeleninového původu a je velmi křehké. Barvu má smaragdově zelenou až černou a na slunci září jako Edward Cullen.  
Pro rozmnožování je u pakoňatek nutné přenést pyl samce na samičí samičí rozmnožovací orgán. Po oplození začnou v samičině lůně klíčit noví jedinci. Samička poté vyhledá slunné místo s vhodnou půdou a zapustí kořeny. Následně se začne rozkládat a než mláďata dostatečně zesílí, svým tělem jim poskytuje potřebné živiny. V okamžiku, kdy se od ní odtrhne poslední mládě, samice zemře. Matka může dát život až 6 novým pakoňatkám.
Samci zahynou po vyčerpání zásob pylu.
Je známo mnoho druhů pakoňatek, od Abelií Grandiflor po Ziphuse Jujuby.
 
 

 6. úkol byl obzvlášť pro účastníky z města opravdu obtížný- rozdělat oheň ze dřeva posbíraného během časového limitu. Většině vydržel hořet okolo půl hodiny, rekord má Doubravka- 1h a 52min. Někteří to měli dost nefér, třeba Šedý Orel: 

"Můj čas je 31:03.64. Takhle dlouho mi oheň vydržel, ale byl by ještě déle, kdyby mi ho máma nespláchla vodou, prý ji to obtěžovalo."

 

7. Zahrada
No a tady byl úkol zase lehčí, než byste potřebovali :) Prozradím vám tajemství - opravdu tam mělo být napsané "pošlete nám fotku vás v čepici", ne v čepci. Udělala jsem chybu :) To však nebránilo některým z vás, aby opravdu někde vyštrachali čepec a vyfotili se s ním. Ale i v čepicích vám to slušelo. Zvlášť Lee v sérii šesti čepic nebo jedné účastnici, která poslala fotku ráno těsně před uzavřením úkolu a vypadá fakt hodně rozespale :D.

 

 

 

 

"Má první, ale špatná verze: Kluci nejsme-li doma šťastní čepice, proto poslali moji ,vašim úkolem je poslat nám fotku vaší čepice.No, tak jsem se potom zasmála."

 

8. úkol po účastnících požadoval vyrobit a vyzkoušet vodní mlýnek. Sešly se různé- ze dřeva, stavebnice, ruličky od toaleťáku+dřívek z nanuků... součástí úkolu bylo také vymyslet možné využití. Kromě klasického mlýna a elektrárny se objevily i originální odpovědi:

"Mlýnek bych využila, jako past na myši a další drobné živočichy. Udělala bych jámu a do ní dala mlýnek, který by se přetočil, když by na něj stouplo něco těžšího a myš by spadla do jámy. Může to být super, když má člověk strašně, ale opravdu strašně velký hlad." Doubravka
 
"Kdybych to uměla, udělal bych si vodní elektrárnu na táboře a svítila bych si ve stanu a na latríně :-) " Anička V
 
"Kdybych měl všechno potřebný, použil bych mlýnek k otáčení klacku s kuřetem při opékání." Toník V

 

9. úkol byl zamotat se během půl minuty do co najvíce šátků a šál. Doubravka měla 18 a Jojo11 17, což sice není nejvíc, ale tohle nejvíc vypadalo, že drží. Nesoutěžní fotku jsme dostali i od Pepíka, bráchy Aničky a Tondy V.

  

10. Běžci po vlnách

Lodě byly naprosto skvělý. Buď vymýšlím tak bezva úkoly, nebo jste prostě letos prostě hrozně dobří. Pochvalu mají všichni, kdo vyrazili na pořádný rybník.

Nejvíc mě uchvátila lodička s pohonem ze šlehače na mléko!

11. úkol požadoval přepsat do češtiny a latinky text... Byl v gruzínštině, v písmu Mchedurli a byl to začátek Písně Proroctví z knihy. Zní takto:

"Jednoho dne dcera lidská
najde dvojče svého strachu,
projde do jiného světa,
až zakreslí pravou mapu."

Anička V ještě neumí číst a psát, takže text za ní přeložil brácha, ovšem nakreslila nám svoji dvojnici:

12. úkol zněl: Medvídek Pú rád skládal básně. Nechte se inspirovat jeho básněmi v knížce a pokuste se také nějakou složit. Budeme hodnotit, jak moc jste se přiblížili Púově dokonalosti ;-) (Pú má 10 bodů). No, spousta básniček bylo skoro dokonalých, například:

Kočičky běhají,
A králíčci skákají,
Skákají hopsa hej,
Hopsasa.
 
Husičky kejhají,
A pejsci štěkají,
Prasátka chrochtají,
Chro, chro, chro.
 
A všichni veselou náladu mají.
Mňau, gaga, haf haf, chro chro,
Hop a skok.

 (Michpro)
 
Bum taraty bum taraty 
medved kračí na na tutaty
kráčí lesem, kráčí loukou
hlad má meďa, smutně kouká
 
Včely letí naproti 
meďa se je nebojí
hlad je nebezpečný cíl 
překoná i strach ze včel
 
Včely vidí méďu Pú
rozzuřený bu bu bu
Letí rychlé z úlu pryč
neriskují život nic
 
Bum taraty bum taraty
meďa kráčí na tutaty
Najezený s plným bříškem
Kračí zpátky, zpívá píseň  

(Daník)
 

13. Poklad

Mám takový pocit, že díky tomuto úkolu máme šanci uspořádat další Read Me.


14. Divoši

Nebylo to lehké, ale snažili jste se - vy věrní, kteří jste v letošním Read Me vytrvali ve všech úkolech až do samého konce. Hodně z vás našlo někoho, kdo navštívil Jižní Ameriku, a sehnali jste spoustu zajímavostí:

"Lenka byla v Brazílii u její kamarádky, která bydlí v městě Vila Velha. Zjistila jsem že Brazílie je prý velice barevná země se spoustou tradic a rituálů, lidé tu jsou velice příjemní a přátelští. Po ulicích je prý moc pouličních umělců, tanečníků a tanečnic. Celkově celá jižní Amerika má vlastně dvě strany a to tu tmavou což jsou chudinské čtvrti (slamy) ti lidé tam jsou moc chudí a prý se tam turisti nemají bez průvodce vydávat, a tou druhou je taková krásně upravená část pro turisty. Jinak je prý v Brazílii moc krásně, ale bohužel se brazilského karnevalu nezúčastnila, protože ten je prý jen v určitou dobu (já si myslela že je tam třeba každý týden). V jižní Americe lidé netrpí tolik obezitou jako v severní protože není tak bohatá."

"Řekl mi, že byl v zimě v Bolívii a v Peru. Navštívil hlavní město Peru - Limu. Pak byl v Bolívii v Kočabambě a v Santa Cruz. A taky mezi domorodcama. Ptala jsem se ho na počasí. Prý když je u nás zima, tak tam je teplo. V nížinách je strašné horko - přes 40°C, ale ve 2000 metrech nad mořem je krásně teplo jako u nás v létě asi 30°C.
Pak jsem se ptala jací jsou tam lidé. Říkal, že jsou strašně milí, s otevřeným srdcem i rukama. A vděční. Má hodně zážitků, je to úplně odlišná země.
Mezi největší jeho zážitky patří třeba to, že viděl lidi v Kočabambě tancovat. Měli na sobě nějaké třásně a cinkrlátka a byli úplně v transu. Potom viděl největší solné jezero Salar de Uyuni. Je ve výšce 3600 metrů. Je to tam úžasné. NASA jezero prý využívá jako obrovské zrcadlo. Potom byl v Nazce na pohřebišti Chauchilla a viděl obrazce na planině. A taky byl v nejstarším dole na stříbro, kde se doteďka těží stříbro. Těží se pořád stejným způsobem jak u nás za Karla IV. Žádné moderní stroje tam nemají. V tom dole byl 2 kilometry hluboko ve skále.
Stavěl s domorodcama modlitebnu. Domorodci se scházeli pod stromama. Měli postavené jednoduché příbytky. Čtyři kůly se střechou. Mají velkou touhu mít nad hlavou něco, nějakou střechu, aby se měli kam schovat.
Říkal, že má hodně zážitků, které nejdou slovama ani popsat."


"Byli v Peru, Chile a Argentině. Jezdili tam sami, bez cestovky a říkají, že je to úžasný kout země. Byli na Machu Pichu, kde se jim moc líbilo, ale nelíbilo se jim, že jsou tam takové davy lidí. Jeli tam z Cusca, nad kterým je pevnost Sucsayhuaman, postavily ji Inkové z obrovských kamenů, které na sebe přesně pasují. V té době nebyly žádné stroje, takže nikdo nechápe, jak to dokázali. Taky trekovali v Andách, kde pozorovali kondory, přecházeli sedla v 5 tisících metrech a třeba týden kromě koz nikoho nepotkali. V horách jsou tam prý úžasní lidé, kteří skoro nic nemají, ale jsou spokojení. U nich jedli morčata - blé .Taky byli v nejjižnější části Jižní Ameriky v Punto Arenas, kde taky trekovali. Mámě se ale nejvíc líbilo v Argentině, v Mendóze. Asi proto, že tam mají tak dobré víno. Taky nám říkali o slumech na okrajích velkých měst. Projížděli třeba slumem na okraji Limy a máma říkala, že tam je opravdu velká bída."

Vytvořila 16. října 2015 v 15:46:50 Nancy Blacketová. Upravováno 11x, naposledy 19. října 2015 v 15:33:12, Drobek


Diskuze ke článku

19. října 2015, 14:23
Drobek (administrátor)

Doplněno

i o drobkovské úkoly - komentáře a fotky zde.

19. října 2015, 13:14
Čáp (administrátor)

Pakoňatka obecná (Flos Arborea) patří mezi fotosyntetické polokvětiny řádu lichokopytníků :-D

16. října 2015, 16:21
Nancy Blacketová (administrátor)

nejlepší z nejlepších

odpovědí si můžete přečíst a prohlédnout tady v článku ;)

Vložení nového komentáře
*
*
*