iKlubovnae-StopaSPJFe-ShopDlouhodobá hra pro kluby


, Registrovat
Přejít na menu

Tleskačovo kolo - z blázince až na ústavní hřbitov

26.8.2017 22:34
Autor: Menhart, Počet přečtení: 1532

Členové klubů Mladého hlasatele během posledního dne příměstského tábora Rychlé šípy 2017 se pokoušeli vzlétnout na létajícím kole. Z blázince pokračovali na ústavní hřbitov v jehož blízkosti našli odměny. Už ráno pozorovali lásku mezi slimáky.

Den ale začal tradičně každodenní šifrou, hledáním odpovědí v knize Hoši od Bobří řeky, uzlováním atd. Pouze stávkující Tajlórův noťas přinesl změnu a díky vstřícnosti paní ředitelky z vedlejší školy jsme si dnešní díl Záhady hlavolamu mohli prohlédnout na interaktivní tabuli. Také jsme si tam pustili naše včerejší animované filmy na YOUTUBE o Rychlých šípech a Stínadlech.
Před klubovnou jsme pozorovali rozmnožující se slimáky. Láska je láska.

Dodělali jsme poslední úpravy na létajícím kole a odebrali se mezi ploty do bohnické léčebny, kde jsou dlouhé udržované trávníky lehce z kopce a je tedy šance na kole vzlétnout. Po několika pokusech těsně před vzletem přišla zřízenkyně v bílém plášti a zbytek se dozvíte ve filmu, který jsme tam natáčeli (a snad brzy bude na této stránce dostupný). V blázinci jsme si ještě zahráli kuličky, které mnozí vůbec neuměli !!!

Ráno při nástupu jsme zjistili, že nám Pyráťy z kreslených příběhů Rychlé šípy neschovali loďky ale odměny z redakce, tak jsme se vydali po jejich stopách a plnili drobné úkoly, které nám přichystali.

Tak jsme dorazili až k opuštěnému a zpolazarostlému hřbitovu bláznů, kde vždy dva kluby spolu utvořily telefonní linku z kelímků od jogurtů a napnutého provázku. Od branky k brance přes celou délku hřbitova (asi 150 metrů) se snažily kluby co nejrychleji doručit šeptem telefonickou zprávu. Vyskytly se technické a především lidské problémy, ale nakonec byla zpráva oběma linkami doručena. Nejtěžší bylo udržovat stále napnutý provázek, když člověk souběžně obsluhoval dva telefony - z jednoho poslouchal a do druhého mluvil.

Jižně od hřbitova jsme si na vyhlídce opekli vuřty, hráli stopovačku, přijímali morseovku s praporky a vyřešili si malý azimuťáček, který nás dovedl k vykotlanému pařezu, kde jsme našli ježka v kleci. Po vyjmutí ježka z hlavolamu jsme v jeho útrobách našli místo úkrytu odměn z redakce. 
Knihy a komiksy byly v nedalekém altánu a my si je vybírali podle počtu získaných ulčověk během tábora. Za 5 dní získali vítězové 39 ulčovek a ti si vybírali to, co se jim líbilo. Ostatní si vybírali až z toho, co zbylo.

Zde také proběhlo slavnostní předání Březových lístků Kačce a Štěpánce (1. stupeň) a Tajlórovi (2. stupeň) za loňské i letošní příměstské tábory. Ocenění udělily děti 1. i 2. běhu a diplomy dětmi podepsané předal Menhart, který krátce pohovořil o historii udělování tohoto ocenění. To začalo ještě za minulého režimu v polovině 60. letech v klubových, skautských a jiných neformálních uskupeních.

Čas byl neúprosný, za hodinu tábor končí a do klubovny bylo daleko, ale využili jsme auta, které jsme první den měli s sebou (odváželo barel pitné vody ke hřbitovu, protože nikde nebyla žádná studánka), a naložili ho svými baťohy a pak se takřka poklusem vypravili zpět. Jeden z nás vždy jel na létajícím kole a ostatní za ním spěchali, aby mohli také jet, až na ně vyjde řada. Tak se stalo, že jsme cestu hodně urychlili a přišli před klubovnu přesně v 17 hodin.
Chvilku před námi dorazila Amálka na Tleskačově kole a klubku natrpělivých rodičů oznámila, že příjdeme za chvilku, že ona letěla napřed to oznámit.

Pak následovalo loučení, děkování rodičů a po odchodu všech ještě 2 hodiny balení a uklízení klubovny. Dva slušně naložené osobáky odvezly táborové věci a ještě nás čeká několik odpolední to roztřídit a uklidit. Uff.
Taky vyúčtovat dotaci, dodělat účetnictví akce atd., atd., ale i když to také patří k táboru, netřeba o tom zde podrobněji psát.

Tábor skončil, ať žije další tábor - doufáme, že na něj budeme mít ještě síly, protože během těch 14 dnů jsme toho jako vedoucí moc nenaspali, ale i kdyby jen jednoho z dětí to nasměrovalo k Rychlým šípům a foglarovkám, nebyla to marná námaha.

Za Tajlíka, Kačku a ostatní vedoucí   Menhart

Fota a videa zde. Mapka zde.

Na táboře jsme také točili tento film do Velké stínadelské soutěže časopisu Bobří stopa:

A ještě koukněte na další díly Záhady hlavolamu ZDE.

5. díl seriálu z pátku je zde:


Videa z našeho tábora jsme umístili na náš nově vytvořený táborový profil na facebooku, tak se všichni zájemci přihlaste k odběru ZDE

Vypadá to, že budeme zde něco dávat i během roku. :-)


(c) Jaroslav Foglar - SNJF.cz, Jan Fischer - dědicové, Standardní licence YouTube, obrázky Příměšťák RŠ - SPJF.cz

Vytvořil 26. srpna 2017 ve 22:48:12 Menhart. Upravováno 7x, naposledy 11. září 2017 v 00:04:10, Menhart


Diskuze ke článku

Vložení nového komentáře
*
*
*