iKlubovnae-StopaSPJFe-ShopDlouhodobá hra pro kluby


, Registrovat
Přejít na menu

S virgulí jsme v Divoké Šárce testovali žulu, mobily a vysávání energie z dětí

22.8.2017 22:13
Autor: Menhart, Počet přečtení: 584

Výprava do podzemního velitelství válečného letiště v Praze v Divoké Šárce přinesla nejenom skvělé trdelníky, ale také prehistorickou mořskou pláž, komáří samečky a ukázku práce s virgulí. Všechny čtenářské kluby si výpravu užily.

 
 
Druhý táborový den začal pěkně zvesela - na nástěnce "šifra v šifře" (šifra, co v sobě skrývala morseovku). Při dalším luštění ranních samoobslužných úkolů jsme se na chvíli přenesli na louku do Sluneční zátoky, tábořiště Hochů od Bobří řeky... Vylosovali jsme si otázku a v určité kapitole knihy jsme na ni hledali odpověď.​ Jedná se o otázky, které příští rok budou použity také ve foglarovské Noci s Andersenem. Klidně se připojte s vlastními otázkami, které při čtení knihy vymyslíte...
 
 
Do Modrého života jsme si dali rozcvičku před klubovnou. Někteří ale připravovali těsto na trdelníky.
Po nástupu jsme shlédli první díl seriálu Záhada hlavolamu, ve kterém se klub Rychlých šípů vydal poprvé do Stínadel.
 
Naše kroky směrovaly na severozápad Prahy, do Šáreckého údolí. Autobusem a tramvají jsme dojeli na zastávku Divoká Šárka, kde na nás čekal Matěj, kterého dovezli rodiče.
Pak jsme šli po klubech "po stopách Rychlých šípů", u každé šipky byl úkol, který byl spjat s touto Foglarovou knihou. Někteří si zopakovali, někteří se dozvěděli, že klub Rychlých šípů měl dva psy Bublinu a Kuliferdu, že Otakar Losna se utkal o velké vontství s Mažňákem nebo že se Jan Tleskač učil u zprvu záhadného EMa, otce Losnova soupeře. Mezi úkoly bylo se i napít z Šestákovy studánky nebo přinést plod stromu dřínu. Tento strom je neprávem většinou velice opomíjen, přestože vyniká svou lahodnou chutí a vysokým obsahem vitamínu C. Vyrábí se z něj likéry nebo marmelády.
V úkolovce si nejlépe vedl klub Forestů, hned následován Dobrodruhy, Jestřáby. Rychlé střely se musely tentokrát spokojit s místem posledním. 
 
Na loučce jsme posvačili a po rozdělení do dvou skupin, z nichž jedna šla s Menžou, druhá s Tajlorem a Kačkou, jsme se vydali kolem Vaníčkova pomníku k ohništi, kde jsme si vlastnoručně udělali trdelníky. Pokud bychom měli spočítat cenu, zaplatili bychom i 10x méně, než při koupi na Staroměstském náměstí. Těsto jsme připravili již ráno a návod je jednoduchý: smícháme přiměřené množství mouky (např. 500 g), vody nebo mléka (250 ml), tuk a kypřící prášek. Dle potřeby i kmín. Těsto rozdělíme na podlouhlé válečky, kterými obmotáváme tlusté klacky. Je třeba věnovat dostatečný čas, aby se těsto pořádně propeklo a nebolelo nás bříško. Trdelníky jsme jedli buď naslano (proto ten kmín v těstě), nebo nasladko se skořicí smíchanou s moučkovým cukrem.
 
 
Zahráli jsme si také na navigátory ve hře Letadlo v mlze, kdy ve dvojici byl jeden navigátor a druhý dle jeho rad, které musel identifikovat mezi mixem rad spoluhráčů, s šátkem přes oči musel obejít určený bod a zpět přistát na letišti.
 
 
Další cesta vedla na setkání s panem geologem z ČSOP, který nás již očekával s virgulí v ruce. Seznámil nás, jak lze s virgulí měřit energii v žulovém patníku a jak se nachází podzemní voda (někteří se tvářili poněkud skepticky). Také nám ukázal, že lze změřit elektrosmog, který vychází z mobilního telefonu a neblaze ovlivňuje fungování naší nervové soustavy, zejména mozku.
 
 
Poté jsme se přesunuli k takové velmi nenápadně do terénu zasazené betonové desky s ocelovými dveřmi, za kterou se skrýval vstup do podzemí. Za doby Protektorátu Čechy a Morava se většina vojenských objektů ze strategických důvodů umisťovala do podzemí. Jelikož hrozilo, že spojenecká vojska budou bombardovat tehdejší letiště Ruzyně (nakonec se tak nestalo), bylo zřízeno i v Praze náhradní letiště, které dnes představuje široká a pevná Evropská ulice, a prostory podzemního velitelstva, což jsou "naše" podzemní chodby.
Šárecké podzemí má žebříkový půdorys, chodby o rozloze 2, 5 m x 2, 5 m, ručně stavěli terezínští vězni, kteří byli posléze bohužel zastřeleni, aby nevyzradili, na čem se podíleli. Projektanti mysleli i na letecké pumy - v hlavní chodbě, kousek u vstupu, se nachází obrovská krychle, která by byla bývala odrazila tlakovou vlnu. Nachází se zde i tajná chodba na ruzyňské letiště a studánka. Kromě této, ne tolik veselé, historie, podzemí slouží i jako zimoviště netopýrů. Před pár lety zde bylo dokonce  1 200 netopýrů. V Dobřichovicích byl zateplován panelový dům. Vlivem konstrukční chyby vznikly prostory mezi těsněním a fasádou, kde se uhnízdilo několik stovek netopýrů. Poněvadž lidem byla zima, dělníci byli povoláni zpět a při strhávání polyesterových desek objevili množství netopýrů, pro něž se musely urychleně najít jiné prostory - právě šárecké podzemí. My jsme však netopýry neviděli, pouze množství komářích samečků, které jsme se snažili svým okamžitým zvoláním vylekat, aby vzlétli. Zajímavost s netopýry nám pan geolog neřekl dnes, ale zmiňoval se o ní na minulém běhu tábora. Na zdech byly patrné obrysy prehistorické vodní hladiny, která zaplavovala celé šárecké údolí.
Bobříka odvahy, kterého jsme ulovili předchozí den, jsme hned potvrdili při cestě zpět k východu labyrintem chobeb při svíčkách. 
 
Chodby mají délku 200 m + 200 m + 60 m + 60 m +60 m + 60 m + 60 m + ? metrů, tedy v součtu přes 700 metrů.
 
Na louce poblíž tramvajové zastávky jsme si zahráli plácanou. Hru, v níž proti sobě soutěží dva týmy, co testuje postřeh, mrštnost, rychlost a odvahu. Největší legrace byla, když hrály všechny děti proti vedoucím.
"Čas vždycky hrozně rychle utíká, když se člověk skvěle skvěle baví", řekl Zlatohlav Lockhart ve druhém dílu Harryho Pottera. Nejinak tomu bylo i u nás, malá ručička se neúprosně chýlila ke čtvrté hodině, proto jsme se vydali na cestu zpět ke klubovně. Abychom se nenudili, nezlobili jsme a trénovali morseovku, Menža si stoupl do přední části vagónu a vysílal pomocí praporků morseovkou zprávu.
U klubovny (rozumějte u knihovny) někteří z nás, plni zážitků a dojmů z dnešního dne, se rozloučili a odešli s rodiči. Ostatní hráli lakros, do kterého se zapojili (chtě nechtě :-)) i někteří rodiče.
 
Fotky naleznete ZDE a mapka dnešní výpravy je ZDE.
 
Zapsala Kačka

Záhada hlavolamu  -  proč se nesměl několik let vysílat v televizi? Odpověď

Vytvořil 22. srpna 2017 ve 22:13:47 Menhart. Upravováno 4x, naposledy 10. září 2017 ve 23:38:31, Menhart


Diskuze ke článku

Vložení nového komentáře
*
*
*