1. Hromadný odběr krve
Jihomoravská pobočka - Perpetuum je oblastní organizací SPJF s vlastní právní subjektivitou.
Perpetuum se snaží o pořádání aktivit pro děti a zejména mládež z jihomoravského kraje, pořádá nárazové víkendové akce (Šalinění, Hledáme Rychlé šípy a jiné) a v letech 2010-2011 vedla úspěšné volnočasové centrum Holubník.
Vedení pobočky
vedoucí: Kamil Albrecht - Soki
zástupce vedoucího: Jiří Kalina - Čáp
člen vedení: Renata Chloupková - Renča
revizor oblastní organizace: Kateřina Sloupová - Drobek
pokladník oblastní organizace: Jiří Kalina - Čáp
Kontakt
OBLASTNÍ ORGANIZACE SPJF Perpetuum
Sídlo (korespondence): Hrnčířská 17, 602 00 Brno
Email: jmp@spjf.cz
Web: http://www.jmp.spjf.cz
Číslo účtu: 2400070197/2010 (Fio)
IČ: 72062886
O pobočce
Jihomoravská pobočka Sdružení přátel Jaroslava Foglara byla založena 13. září 2003 v Brně především za účelem koordinace a zdokonalování aktivit SPJF určených pro mládež v 
Jihomoravském kraji. Od roku 2007 používá svůj oficiální název Perpetuum. Členy pobočky jsou v současnosti nejaktivnější členové SPJF z Jihomoravského kraje a další zájemci o pořádání volnočasových aktivit na jižní Moravě. Členem pobočky se může stát každý člen SPJF s trvalým či přechodným bydlištěm v Jihomoravském kraji. JMP se řídí Stanovami SPJF, směrnicemi pro činnost poboček a oblastních organizací a svým Jednacím a volebním řádem. Od února 2010 má svoji vlastní právní subjektivitu a stala se tedy Oblastní organizací SPJF - Perpetuum.
Pod patronátem JMP se konají každoročně výpravy, víkendové soutěže a hry. Seznam aktuálních akcí je zájemcům rozesílán emailem - k odebírání našich novinek se můžete přidat také - stačí napsat na email jmp@spjf.cz.
V letech 2005 a 2006 vyvíjela pobočka činnost ve volnočasovém centru Bedna, jehož činnost však byla v červnu 2006 v důsledku pronájmu budovy ukončena. Na tento program volně navázala provozováním volnočasového centra Holubník ve středu Brna od října 2010 do července 2011.
Členové JMP se schází přibližně jednou měsíčně (mimo prázdniny a svátky) na řádné schůzi JMP. Jednou ročně se koná výroční schůze JMP, jejímž programem je zejména volba vedení pobočky. Každý rok vydává JMP Výroční zprávu o své činnosti, která je součástí Výroční zprávy SPJF.
Poslední výroční schůze se konala ve středu 5. 10. 2011. Do vedení OO byli zvoleni Renata Chloupková (vedoucí), Vojtěch Hanuš (zástupce vedoucí) a Robert Žďárský (člen vedení OO). Na výroční schůzi byl také zvolen revizor OO - Iva Tesárková. Zápis ze schůze najdete v samostatném článku v této zóně.
Znakem JMP je list stromu gingo (viz logo pobočky).
Odkazy:
Vyberte atribut, podle kterého se bude vyhledávat:
ID ID stránky Titulek Úvod Text Tags Obrázek 1 Obrázek 2 Autor Datum vložení Datum publikování Zveřejnit Soukromý článek? Počet zobrazeníUPOZORNĚNÍ: Tento článek není určen pro slabší povahy a pro lidi, jenž by někdy v budoucnu chtěli darovat krev!
Před dalším čtením menší slovníček krevních pojmů:
pan Drákula- osoba, která nemá z naší misí nic společného
dojička- sestra jenž má za úkol z lidí dostat co nejvíce krve (někdy též označována jako savice)
dojení- odběr krve
faktura- dotazník
kravín- transfusní oddělení v Bohunicích
příjem objednávek- registrační okénko
kotec- místo určené k vyplnění formuláře
chovný exemplář- člověk po registraci
krvovod- odsávací hadička
doják- odběrové křeslo
výkrmna- místo stravování chovných exemplářů
Jiřka- Vrchní dojička (viz. dojička též savice)
strach- nehrozí...
jedna bílkovina- soukromý vtípek
uklidňující televize- promítající zásadně seriály z lékařského prostředí
houpačka- přístroj střídavě zvedající pravou a levou část, na které se pohupuje vak s krví
Jak jsem již psal 5.2.2010 se v 6:44 sešeli Renča a Šmoula před Fakultní nemocnicí Bohunice, načež zjistili, že Čáp přijede o hodinu později. Po Čápově příjedu jsme se vydali do kravína. Po průchodu dveřmi a vydání našich občanských průkazu a věcí již nebylo návratu! Byly nám předloženy faktury a my se tedy odevzdaně vydali do kotců vyplnit 50 intimních otázek o menstruaci, pohlavních chorobách, pokusech a možnosti exportu naší krve do zahraničí. Do toho všeho nám hrála uklidňující televize své nekonečné monotóní blues. Pak se ozvalo Kalina nástup. Čáp sklopil zraky a vydal se k registraci chovných exemplářů. Po pěti minutách smlouvání zmizel za rožkem. Šmora! I já sklopil zraky a odšoural se za doprovodu vlastních vtipných poznámek o panu Drákulovi směrem k registraci. Začal jsem tedy smlouvat. Jedna z prvních otázek byla: "Jak často vám můžeme brát krev?" a nečekajíce na odpověď napsala 3-4 do roka a chtěla po mě telefoní číslo, aby mě vždy mohli kontaktovat, že je čas dojení. Pak se zeptala, do které kolonie (školy) patřím a odkázala mě za roh. Bylo tam asi 10 lidí a k mému velkému zklamání jsem mezi nimi objevil i Čápa. Po chvíli přišla Renča. Všichni jsme si z této registrace odnesli fakturu, na kterou přibyl osobní čárový kód jednotlivých exemlářů. Byly jsme předvolání do instruktážní místnosti... Jedna nejmenovaná pěkná doktorka (lékařské tajemství... vlastně tajemství pacientů)začala mluvit o dalším postupu. Měli jsme být podojeni, nasnídat se, nechat se prohlédnou lékařkou a testováni. Prvně jsme si nechali ujasnit pořadí, v kterém to bude postupovat, k naší velké úlevě se pořadí změnilo a začínalo to testováním. Jedíné na co jsme se zmohli byly vtípky a přihlouplé usmívání. Doktorka oznámila, že se testů bát nemusíme a když nebudeme v normě něco nám dá - ukazujíce na velkou krabici plnou prášků a vitamínu. Přišel čas na dotazy. Čáp se chtěl zeptat, z které části těla je odebírán testovací vzorek. Tu se ozvalo za dveřmi: Kalina! S úsměvem od ucha k uchu jsem mu ještě stihl mezi dveřmi odpovědět: "To poznáš!" dveře se zabouchly. Zeptal jsem se ještě zda můžeme po odběru plavat. Bylo my to téměř zakázáno se slovy: "Však uvidíte jak vám bude!" opustili jsme místnost. Hned jak jsme vyšli bylo na mě zvoláno jiným exemplářním kouskem: Vy jste Šmora? Píp, dovedete si představit jak to dopadlo... ano, skončil jsem v testovací místnosti. Zaráz se mnou se tam začal spát jiný exeplář, který byl odmítnut se slovy: "Prvně sejmem pana Šmoru!". A tak si vybrali ruku pod druhou mě strčili teploměr, který mě stejně spadl na zem a pichli mě tam malou injekci, kterou si odebrali část mé drahocené tekutiny. Potom sem se snažil zpět dostat teploměr, ale byl jsem zadržen a vyhnán, jen se ozvalo: "To nechte být!" Koupání zakázáno! Šli jsme si dát snídani do výkrmny. Bohužel jsme dostali jen čaj a každý exemplář měl nárok jen na jeden rohlík (suchý). Následovala prohlídka.
Oznámil jsem tedy své dřívější podchlazení ledvin. Povídám: "To už je pár let pozpátku." Doktorka odpoví:"Nápíšem 2005, to je v normě." Zakazuje mě plavání! A pak to přišlo! Umýt ruku až pomalu po rameno. Usadit se na doják a vyčkávat dojičku. Koukám kolem - množství chovných exemplářů posedává a drží si ruku nebo je zrovna dojeno savicemi. Přichází má dojička... Strach (nehrozí, úsměv a vtípky). Usedá vedle mne na židličku dojiček a kontroluje mé udáje zda se schodují s údaji na faktuře. Vytahuje hermeticky uzavření vak na budoucí produkt její práce, natahuje krvotok. Smyčka se stahuje kolem mé pravice. Čáp sedí, usmívá se, čte si - má to již za sebou. Do rukou je mě vražen gumový míček. Dle pokynů začínám mačkat. Strach... neznám - jsem nabodnut - i když si to ani neuvědomuji. Nejsem sopel pouštím se do kecání s dojičkou (Čáp mě později popisuje jako starou ukecanou černošku, jenž mele pantem a nelze ji zastavit). Probral jsem snad všechna témata rozhovoru - zjišťuji, že míček má tvar srdce. Mačkám důkladněji, aby nepřestalo bušit náhodou to moje. Na houpačce se pohupuje vak s krví - ta krev, ta je má! Dojička se ujišťuje zda sem budu chodit pravidelně - patřím mezi tzv. obnovitelné zdroje. Potom hlásí, že mám dobré skóre - pod pět minut na 450 ml. Spokojenost, nejdu na porážku (příště to dám pod 4 minuty). Přísný zákaz koupání! Vyháním Čápa a usedám na podojící křesílko. Přichází Renča - sedím, usmívám se, čtu si, mám to za sebou:D. Dostává stejnou dojičku. První vpich nevyšel. Druhý také ne. Dojička volá o pomoc kolegyni. Vyšlo to - ale ne, jen 8 ml, přestává téct (zřejmě uzavřený krevní okruh). Dojičky jsou zoufalé. Volají vrchní dojičku Jiřinu. Jedna konstatuje: "Když to nedá Jiřka, tak nikdo!" Jiřka to dala! Ne maximum, ale vysosala aspoň minimum. 320 ml je doma. Vtipkuji jako po celou dobu našeho pobytu... strach (.....je jen pocit). Relaxujeme, hraje uklidňující televize a my využíváme privilégii exemplářů - 2 žetony do nápojového automatu, speciální 50ti korunová stravenka. V čekárně plače malá holčička jejíž otec je též exemplář. Čáp chce uklidňovat. Bojím se opačného efektu, a tak mu to rozmlouvám. Odcházíme! Věci jsou nám vydány i s odznakem profesionálních chovných exemplářů. Plavání zakázáno i touto členkou dojiček. Jsme navždy svázáni s tímto kravínem, stejně jako naši potomci - chudák holčička. Jdeme plavat!
Pokud jste to vydrželi až sem mám tu pro vás trochu odbornosti, jenž jsem při své veselé náladě vytáhl ze zaměstnanců:
Jedena várka (450 ml pomáhá až třem lidem).
Kromě dodávání krve raněným slouží krev i na výrobu cenných léků.
Krev je používána i na vědeckovýzkumné účely.
Po šesti měsících se krev kontroluje znovu a může být dodatečně vyřazena po důkladnějším rozboru.
V roce 2009 bylo uskutečněno na 16 000 běžných odběrů, 21 000 i s odběry plazmy, krevních destiček, atd.
Počty vyrobených transfuzních přípravků v roce 2009 dosahuje uctihodného čísla 67 000.
Přebytek krve je posílán na pomoc do zahraničí.
Dárcovství krve není LIDSKÉ PRÁVO (těžko říct, jak si to vyložit)
Neváhejte a jděte také pomoci, je to legrace, jen se nesmíte bát - nic to není a je to jako očkování, jen malé pichnutí.
Dotazy rád zotpovím (pokud budu znát odpověď)
pozn.: Text je pojat velice nadneseně. Věřte tak 15% (včetně všech textů a reklam zobrazených na stránce). Veškeré termíny v tomto textu jsou brány s humorem (upozornění hlavně pro zdravotní sestry).
Vyhledávání
