O výhrách a prohrách
zóna hráčů a příznivců hry Bratrstvo 2
Vyberte atribut, podle kterého se bude vyhledávat:
ID ID stránky Titulek Úvod Text Tags Obrázek 1 Obrázek 2 Autor Datum vložení Datum publikování Zveřejnit Soukromý článek? Počet zobrazení7.4.2005 11:17
Každá hra přináší výhry a prohry a učí nás obojí snášet.
Poražený by měl umět prohrát se ctí. Cítit vztek za porážku je normální, kdo prohrává a neštve ho to, ten nehraje opravdově. Ale ustát porážku se ctí znamená dohrát hru do konce naplno, a po ní podat ruku soupeři. Pak je čas na to připravit se a časem ho vyzvat k odvetě.
I vyhrávat je umění. Vítěz má mít přirozeně velkou radost z výhry, což je důkaz toho, že hru dobře prožívá a něco pěkného mu přináší. Neměl by však vítězství dlouhodobě přeceňovat. Už další den může skončit v propadlišti dějin. Je dobré myslet taky na poraženého, podat si s ním ruku, povzbudit ho do dalších bojů a vzdát mu čast.
Obdivuji hráče, kteří tohle obojí dokáží. A myslím, že v této hře by to mělo být samozřejmostí. Nikdy se nevzdávej, a važ si i poražených. V tomto věku hry tvrdě prohrála válku Skořepka, ale vydržela nevzdala se, bojuje dál a příště může být všechno zase jinak. Bohužel jsou i hráči kteří před porážkou utíkají a tím nesportovně poškozují jiné hráče ve hře, ať už jsou to spoluhráči z ulice nebo protivník, který tím přichází o velké množství bodů.
Pokud jde o vítěze, neobjevují se zde již posměšky a shazování poražených, což je fajn.
Proto nesmutněte pokud zrovne nejste nahoře. Vydržte a karta se zas jistě obrátí. A vy co jste nahoře, budte ohleduplní k těm pod vámi. Je velice pravděpodobné, že někdy tomu bude naopak.
I vyhrávat je umění. Vítěz má mít přirozeně velkou radost z výhry, což je důkaz toho, že hru dobře prožívá a něco pěkného mu přináší. Neměl by však vítězství dlouhodobě přeceňovat. Už další den může skončit v propadlišti dějin. Je dobré myslet taky na poraženého, podat si s ním ruku, povzbudit ho do dalších bojů a vzdát mu čast.
Obdivuji hráče, kteří tohle obojí dokáží. A myslím, že v této hře by to mělo být samozřejmostí. Nikdy se nevzdávej, a važ si i poražených. V tomto věku hry tvrdě prohrála válku Skořepka, ale vydržela nevzdala se, bojuje dál a příště může být všechno zase jinak. Bohužel jsou i hráči kteří před porážkou utíkají a tím nesportovně poškozují jiné hráče ve hře, ať už jsou to spoluhráči z ulice nebo protivník, který tím přichází o velké množství bodů.
Pokud jde o vítěze, neobjevují se zde již posměšky a shazování poražených, což je fajn.
Proto nesmutněte pokud zrovne nejste nahoře. Vydržte a karta se zas jistě obrátí. A vy co jste nahoře, budte ohleduplní k těm pod vámi. Je velice pravděpodobné, že někdy tomu bude naopak.
Vytvořil 23. ledna 2011 v 18:06:57 mira. Upravováno 2x, naposledy 5. července 2011 ve 22:51:44
Diskuze ke článku
12. dubna 2005, 07:44
No nejaky hecování a možná i trochu posmivání musí bejt. Když to nikdo moc nepřežene, tak to akorát tu hru zlepší. ;)
9. dubna 2005, 22:21
Jo jo jednou si dole jednou nahoře,tenhle věk sem byl nahoře a končím dole:-)To ale neznamená že končím,je to pro mě vyzva pro příští věk.A proto at žije Katovská!!!!!:-)))
7. dubna 2005, 17:09
Soki: ať je Bratrstvo hra jakkákoliv pořád je to jen hra. všechno co ta hra má k ní patří. Posměšky a shazování nepřátel, podle mě k tomu patří. Jde pouze o hecování protivníků. Bohužel ne všichni to unesou, hlavně ti maldší, kteří tuto hru začnou brát hodně vážně. Ke konci Bratrstva1 začala být atmosféra již pěkně hustá, ale o to zase bylo uspokojení z výhry větší. Teď se mi to zdá mohem volnější.
7. dubna 2005, 11:55
a toto řešení chápeme jako stejně "férové, sportovní a spravedlivé" jako útoky pracek odnikud (naštěstí už odstraněno) nebo přepadení ulice ve chvíli kdy z objektivních důvodů není možno se nikterak bránit.. odveta za nemožnost se bránit je adekvání.. nemožnost získat vybojované přeměty... :))) bereme to jako férové utkání..
7. dubna 2005, 11:51
Ja to tak taky beru nezlobim se tohle byl fakt promyšlený plán... kdybyh měl čas jít včera v poledne do netový kavárny tak to bylo jinak... tohle byl krizový plán, ale jak je vidět, tak vyšel, jinak by ani nevznikl tento článek.. síly byly vyrovnané zbraně a pracky taky ,spojenectví domluvené ale zradil čas... takže došlo na nulovou variantu
7. dubna 2005, 11:45
Moc hezky napsané, přesně tak nějak cítím tuhle hru Soki a jistě i mnoho dalších. K Havranovo komentáři chci jen poznamenat, že je to bohužel jen internetová hra, takže kdo ji hraje měl by už dopředu počítat s tím, že se může stát to, že hru ovlivní možnost připojení na net. Ale chápu jeho rozčarování nad tím, že byli v nevýhodě,kvůli nemožnosti připojení.Každopádně mu tahle hra bude podle mě určitě chybět, pokud se rozhodl s ní skončit.
7. dubna 2005, 11:40
A tohle nebylo co jsme jako vedení špitálky udělali, zbabělý útěk z boje ale to, jakou největší ránu zasadit agresorovi - nepříteli i za cenu vlastního sebezničení, což se nám podařilo... To byl jediný možný citelný protiúder jaký jsme mohli při současném nastavení hry udělat, a tak jsme ho udělali. Tohle byla od neděle součast krizové taktiky, na kterou jsme považovali jako krajní... takže to tak pls berte
7. dubna 2005, 11:37
Jo jo... ale pokud je porážka neodvratná je lepší zhodnotit své síly a včas ustoupit z boje než se zesměšnit. A pokud je vše založeno na tom jak kdo může v danou chvíli na net, tak nepomhou ani talismany ani po zuby nahromaděné štíty a koule., tak kde je spravedlnost a ocenění celověkového usilí. naši porážku zapřičinilo jen to, že jsme nemohli být připojeni. Pracek a kroků bylo nachystáno dost.
Vyhledávání
