Organizace na Asterionu

Je důležité si uvědomit, že se zdaleka nejedná o nějaký celkový výčet, ale pouze o přehled těch nejdůležitějších. Každé větší město bude mít alespoň jednu lokální zločineckou síť a obchodní nebo profesní spolek. O množství magických škol ani nemluvě.

Tajné organizace:
Pavučina
Nejznámější zločineckou organizaci řídí zcela jistě pouze jeden člověk a tím je Černá vdova. Ať už je to muž či žena, její totožnost není známa a nevypadá to, že by se na tom mělo něco změnit. Síť agentů Pavučiny je totiž velmi rozsáhlá, ale každý člen zná pouze jednoho dalšího člena, který mu předává rozkazy. Navíc infiltrovat Pavučinu není lehké, neboť případný adept je velmi dlouho sledován a je zkoušena jeho loajalita. Oproti tomu najmout si její služby nic zas tak těžkého není. Stačí se v nějakém horším podniku jen zmínit a Pavučina už si dotyčného sama vyhledá a kontaktuje.
Členy tvoří zejména nájemní vrazi, vyděrači a informátoři. Po každé své práci zanechávají na místě stopu: mrtvého pavouka, nebo destičku s vyrytou strukturou pavučiny.

Kharovy noční stíny
O této organizaci toho ani zkušenější dobrodruzi mnoho nevědí, protože ti, co měli sami s KNS co do činění, o tom už zpravidla nemohou vyprávět. Přesto podle nepotvrzených zpráv se jedná o síť informátorů, dezinformátorů a vrahů, kteří skrytě působí takřka ve všech oblastech civilizované Tary (a velmi pravděpodobně i na Lendoru). Stíny se prý rekrutují z nejschopnějších Démonových vojáků a podstupují tvrdý mnohaletý výcvik ve speciálních výcvikových táborech na jihu. V civilu jsou pravděpodobně k nerozeznání od běžných obyvatel, čemuž zjevně odpovídá i vybavení (dýky, škrtící lanka,...). V Dálavách provádějí sabotážní akce, zastrašují nebo vraždí vlivné lidi a dávají dobrý pozor, aby za sebou zametly všechny stopy.

Zylovy noční stíny
- podle předpokladů jsou identickou (možná trochu horší) kopií Kharova vzoru. Mezi Zylovou a Kharovou tajnou sítí panuje otevřená nenávist, jejímž výsledkem jsou mrtvoly jednotlivých agentů, které se tu a tam objeví k ránu na ulicích.

Tajné služby Čtyř království
O těch není mimo podsvětí známo skoro nic. Věnují se zejm. sledováním činnosti zločineckých organizací a jejich potíráním.

Bratrstvo Jiřiček (Bao Šafír)
Tato organizace působí v oblasti Zlatého lesa a Skřítčích vrchů. Název získala podle ochočených ptáků, kteří agenty Bao Šafír často doprovázejí.
Jedná se o skupinu kouzelníků a jejich sympatizantů, kteří se snaží napravit škody po občanské válce v někdejším Zlatém císařství a napravit reputaci skřítčích magiků. Proto jsou také nesmlouvavými protivníky Vnuků jezevců.
Jediné místo, kde Jiřičky působí veřejně je provincie Su, kde vládne moudrá císařovna Mia Tače.

Vnuci jezevců (Tao Žun)
Jsou vlastně temným protějškem Jiřiček. Usilují o návrat starých časů, kdy skřítčí čarodějové ovládali vládu celého císařství a hnáni mstou usilují o zničení Šedých mnichů, kteří kdysi rozpoutali povstání, jež je zahubilo.
Činnost Tao žun je spíše skrytá. Jezevci sbírají informace a rozšiřují pomluvy a dezinformace o svých protivnících. Krom toho samozřejmě občas dojde k nějakému vydírání či vraždě, ale nebývá to pravidlem.

Obchodnické organizace
Amirský tetragon
Jak lze předpokládat, Tetragon vznikl v Novém Amiru (město ve Vých. Dálavě – viz. článek Popis oblastí Tary) jako konkurence Zlatému kruhu, který ovládal obchod ve Svobodných městech. Obě organizace bojovali krom oficiálních prostředků i vydíráním, úplatky a pomocí ostrých zbraní. Po zničení Svobodných měst se stal Tetragon nejvýznamnější obchodním spolkem Východní dálavy, ale počínal si příliš pánovitě a bezohledně. Proto mu král Walden odebral jeho privilegia a nyní čelí jeho asi 200 členů tvrdé konkurenci Albirejské a Korské hanzy a gildy Varemar.

Varemar
Varemar je obchodnická gilda původem z Erinu. Před několika lety však kompletně přesídlila za perspektivnějšími trhy do Rilondu a zde velmi prospívá na úkor místní Hanzy. Podniká zejména v oblasti dovozu a vývozu z Lendoru a také v přepravě zboží mezi Východní a Západní dálavou (což je velmi dobrý tah, neboť přes Zelanské vrchy není znám žádný karavanový průsmyk, takže je zde doprava velmi obtížná). Není velkým tajemstvím, že mimo konkurenční obchodní boj užívá Varemar i jiné agresivnější metody. Nikdy se jí však nic nedokázalo.

Magické instituce
Bílí kouzelníci
Takto se nazývají absolventi Univerzity magie v Albireu. Dostat se na tuto prestižní školu není vůbec jednoduché a rozhodující roli hraje talent. Sama budova působí majestátným dojmem. Od okolního města je ohrazena vysokou zdí a chráněna mocnými vázanými zaklínadly. Učí tu na padesát mistrů svého oboru a v čele stojí velmistr Alwarin Bílý, který ji i kdysi založil.
Po absolvování šestiletého studia má právo adept nosit bílé roucho a titulovat se jako člen Bílých kouzelníků. Pokud se chce nadále vzdělávat se zaměřením na určitý obor, čeká ho ještě sedm let dřiny a závěrečná zkouška, po níž získá bílý hábit s vyšitou runou svého oboru.
Bílí kouzelníci jsou mezi lidmi velice vážení a pro radu k nim chodí i panovníci, nebo významní obyvatelé dálavských měst.

Čarodějná akademie
Čarodějná akademie sdružuje asi ¾ všech lidských magiků (jiné rasy sem nejsou příjmány). Jedná se o instituci a zároveň i systém univerzit. Nový čaroděj je přijat až po splnění složité zkoušky a složení Yregovy etiky, což je přísaha, v níž se adept mimo jiné zavazuje potírat zlo, když na něj narazí. Centrum ČA se nachází na Lendoru, ale své pobočky má takřka ve všech větších městech. Na Taře je škola prozatím jediná a to v Novém Amiru. Jedním z členů rady Čarodějné akademie je i Alwarin.
Akademie má mnoho frakcí. Vedle politických a striktně vědeckých uskupení, lze narazit na takřka cokoli. Ať už jde o frakci zásadně protestující proti zbytečnému používání magie, nebo o spolek hledající nové formy života. Akademie se těší přízni dvora a vymohla si ve čtyřech královstvích zvláštní výsadu, a totiž že členové stojí mimo zákony země.

Psionikové
Organizace lidí talentovaných v jednom určitém oboru a tím je ovládání mysli. Ať už svojí nebo cizí. Ačkoli se vlastně nejedná o používání magie, jsou absolventi psionických domů považováni za čaroděje, neboť jejich schopnosti se vymykají přírodním zákonům. Mezi takové dovednosti se počítá například neproniknutelnost vlastní mysli, odolávání bolesti, překonávání fyzických limitů těla, čtení myšlenek, či schopnost ochromit nebo zabít jiného živého tvora myšlenkou.
Všechny psionické „domy“, jak se nazývají jednotlivé školy, se nacházejí v Plaveně a velmistrem celé organizace je Modrý mág, rádce princezny Sagjidary.

Rytířské řády
Eldebranští rytíři a valkýry
Jsou nejrozšířenějším a nejmocnějším rytířským řádem na Asterionu. Jejich historie sahá až k dávné Eldebranské říši. Členy jsou vždy striktně lidé urozeného původu, podřízení přísné hierarchii. Nečiní se zde ovšem rozdíl mezi muži a ženami, které mají rovnocenná práva můžům. Tato organizace sdružuje silné osobnosti a čestné bojovníky, kteří neváhají položit život v boji proti zlu. Na Taře mají několik základen: jednu ve Východní dálavě u města Nové Rime, jednu v Severní dálavě a dva hrady (Maebron a Dva bratři) v Západní dálavě. Krom toho mají stálé sídlo na povrchu Derteonu, kde zápasí se Zylovými skřety v honbě za odkrytím tajemství podzemního města.

Rytíři devíti hvězd
- jsou poměrně mladým řádem. Vznikli odtržením malé části Eldebranských rytířů, kterým se nelíbilo nucené vyklizení základny v Rilondu. Prostí lidé je mají raději než jejich druhy, neboť pomáhají často nemocným a raněným a jsou lidu blíž. S tím souvisí i to, že přijímají nové členy nejen z řad šlechticů. Díky tomu však nevlastní na Taře žádné řádové hrady a pozemky. Dalším významným rozdílem je bod navíc v rytířském slibu, který se týká víry (není to striktně dáno, ale většina rytířů je příznivcem Gora či Lamiuse).
Rytířů devíti hvězd působí pouze ve Východní a Západní dálavě. Představeným řádu je Jošt z Oblázku, sídlící v Rilondu. Ve znaku mají souhvězdí Rytíře. Ten nosí vyšitý na varkoči. Jinak mezi součásti své výstroje počítají meč, zvaný Eldebranský bijec a kroužkovou či plátovou zbroj.

Orlí poutníci
Orlí poutníci jsou oficiální rytířskou organizací se sídlem v Tarosu, přesto jen málokteří z nich skutečně jako rytíři vypadají. Spíše než o upozorňování na sebe skrze brnění a erby dávají přednost nenápadnosti. Také možná z toho důvodu, že v blízké Východní dálavě nemají po pádu Svobodných měst (850 k. l.) zrovna pevné postavení. V roce 839 byli totiž strůjci onoho převratu a kladli si za cíl větší svobodu pro Almendorský lid. Když Walden napadl Albireo, většina Orlích poutníků se stáhla do Tarosu a jen někteří prolili krev na hradbách někdejšího sídelního města.
Počet Orlích poutníků dosahuje asi 100 členů, nepočítaje v to četné řady sympatizantů. O směřování organizace se stará Kruh Orlích poutníků, kde zasedá 30 nejvýznamějších členů.

Profesní organizace
Osmnáctka
Někteří na ně pohlížejí jako na spolek vrahů a hrdlořezů, jiní jako na obhájce spravedlnosti. Pravda je taková, že se jedná o spolek lovců hlav. Zakladatelem je legenda tohoto řemesla, Mortus Černý. Už jej nebavilo sledovat, jak podsvětí zabíjí přesilou jednoho lovce po druhém a proto se rozhodl, že shromáždí osmnáct nejschopnějších a vytvoří organizaci, která bude dohlížet na to, aby její členové neumírali nepomstěni a zefektivnili svoji práci. Poté, co byl zabit první z nich, zbylí členové vypátrali vrahy a pro výstrahu je do několika dnů všechny usmrtili i s jejich nadřízenými a spolupracovníky z celého města. Tak si získali respekt a hlavě strach podsvětí.
Jak už bylo řečeno, členů je osmnáct. Tento počet je stabilní a nemění se. Mrtvý lovec lidí je nahrazen jiným. Členové spolku si vyměňují informace a tu a tam i spolupracují (málokdy však v početnější skupině, většina je zvyklá spoléhat hlavně na sebe) na dopadení nějakého lumpa.

Bratrstvo dlouhých kápí
Bratrstvo vzniklo ještě před expanzí Čtyř království na Taru. Ačkoli tehdy ho tvořilo pouze několik druidů a lesních elfů, které nikdo nebral vážně. Dnes jsou sice poloilegální organizací, ale vážně ji berou jak panovníci, tak i skřeti. Bratrstvo se snaží jakýmikoli způsoby zabránit drancování přírodních ekosystémů hor, lesů a pralesních porostů. Umírněnější část spolku zasílá výstražné nóty králům, ale někteří se sami zasazují o zabránění kácení a ničení přírody skrze přírodní katastrofy, útoky zvířat a v poslední době se objevují i spekulace o najímání hrdlořezů, kterým se přičítá několik zmizelých vesnic v jižní a severní dálavě.

Další organizace
Šedí mniši (Zin daj)
Mezi prostými skřítky se vyprávějí historky o tom, že jsou Šedí mniši nesmtelní, umějí se proměnit v kámen či duhu a vyhnout se střele z luku. Ať je to pravda, či ne, jisto je, že tento řád existuje už několik tisíciletí. Základnu má v kláštěře Šira v provincii Thien (Zlatý les), kde se snaží ostatním skřítkům předat svoje hluboké znalosti a učí je poznání sebe sama. Mimo jiné jsou všichni mniši mistři jednotlivých škol bojových umění. Podle mnoha legend sloužili Zin dajové jako vzor při zakládání Subotamu.

Mniši klášterů Subotam
Prostí lidé občas na cestách potkávají poutníky v zaprášeném plášti s mečem nezvyklého tvaru. Setkání s takovýmto mnichem je bráno jako požehnání, neboť Subotamové jsou ztělesněním víry, pravdy a ochoty.
Kdysi jim patřilo 12 klášterů. Po roztrhnutí kontinentu však dva skončily na dně moře a čtyři zůstaly na Kharově Taře. Po kolonizaci Dálav byl jeden z nich obnoven - Daine v Zelanských vrších a po zbylých třech mniši pátrají, aby je získali opět pro svůj řád.
Novic, který se rozhodne pro život ve zdech Daine je učen pokoře a zbožnosti před bohem Rytířem (Gor), trénován v boji proti myšlenkovým bytostem a veden k duševnímu a tělesnému sebezdokonalování, což jsou hlavní ctnosti. V klášteře žije Asáman (neboli Nejvyšší; ten však již nadobro opustil hmotnou schránku) a spravují ho tzv. Visitári, jejichž hlavou je Iskalon.

Kněží slunce
Oficiálně byli Kněží slunce založeni r. 830 k.l. Tvrdili, že podle historického rukopisu z dob arvedanů, který nazvali Kodexem světla, je Aurion jediným vyvoleným bohem. Zpočátku šlo pouze o zajímavou teologickou teorii, která si nekladla žádné cíle. Když se však aurionovci dočkali nadšeného přijetí u prostého lidu, začali používat agresivnější propagaci a věřící jiných bohů označili za rouhače. Za to na Kněží slunce uvalili ostatní církve Sedmnáctky nejhorší církevní trest: kletbu Sedmnácti bohů. Kněží ji však prohlásili za protiprávní a poté,co nevysvětlitelně zemřelo několik mnichů Sedmnáctky, prostí lidé se začali ze strachu hlásit jako Aurionovi stoupenci. Dnes drží Kněží slunce důležité úřady ve Čtyřech královstvích a jediné místo, kde nemají vůbec vliv, je Plavena.