Siaron (Pán vichrů)

Vládce nad počasím Asterionu, bůh bičující zemi blesky a nárazovým větrem, ale také hladící ji jemným vánkem. Takovým je Pán vichrů, Siaron. Jeho tvrdá bezvousá tvář, která se snad nikdy nerozzářila v úsměvu, je stejně kamenná jako jeho srdce, neznající city. Oděn do roucha z mnoha kusů látek pokrytého peřím snad všech ptáků, brázdících oblohu Asterionu, s vlasy unášenými větrem, shlíží Pán vichrů z výšin dolů na zem a naslouchá prosbám otroků a neprávem vězněných, kteří u něj hledají pomoc.
Pán vichru vládne všemu co je aktivní, prudké, nezdolné a ve své podstatě toužící po volnosti, uchylují se k němu pronásledovaní a vyhnanci. Siaron má moc nad vzdušnými proudy, bouřemi a vichry, je pánem veškerého ptactva a patronem mořeplavců (vedle Dunril, samozřejmě) a filozofů.
Atributy, s nimiž je Siaron téměř vždy zobrazován plně odpovídají největší touze pána vichrů, touze po svobodě a volnosti pro každého tvora žijícího na Asterionu. Prvním je sokol, nespoutaný král oblohy, sedící na rameni Pána vichrů, druhým pak přervané okovy, symbol znovuzískané volnosti. Barvami Pána vichrů jsou barvy oblohy – modrá a bílá.
Okázalost není Siaronovým příznivcům vlastní, kněží pána vichrů jsou nejčastěji oděni pouze do volného modrého roucha s mnoha záhyby a širokou kápí. Na nohou nosí jen ty nejprostší sandály přivázané koženými řemínky. Hladce oholená tvář spolu s peřím zapleteným ve vlasech je dalším poznávacím znakem Siaronova kněze.
Z kněze vždy vyzařuje síla rozhodnost a aktivita, díky které je mnohdy schopen strhnout ostatní pro svůj cíl, cíl za kterým vždy pevně jde a nikdy se nevzdává. Pro kněze Pána vichrů není žádná věc nedosažitelná a žádný úkol neřešitelný. V boji je Siaronův kněz rychlý a hbitý, opravdu nebezpečným se však stává drží-li v rukou luk. Rychlost a přesnost jeho střelby je až neuvěřitelná. Kolují i pověsti o tom že někteří kněží dokáží plně ovládat počasí nebo se měnit v ptáky, či dokonce gryfy.
Siaronovy chrámy se nacházejí téměř v každém městě, marně byste však hledali Siaronův klášter. V srdcích stoupenců Pána vichrů je ukotvena příliš silná touha po svobodě, kvůli níž by nebyli schopni mnišského života, řízeného přísnými klášterními pravidly. Tento nedostatek však Siaronova církev hravě dohání množstvím poustevníků, kteří si vysoko v horách užívají své volnosti a blízkosti svého Pána.
Hlavním posláním všech příznivců Siarona je boj proti otroctví a omezování svobody. Dobrodruzi vysvobozují unesené, vykupují otroky, jejich nepsanou povinností je vysvobodit každého z jakékoli pasti i kdyby to byl největší nepřítel. Jsou často na cestách a nikde delší dobu nevydrží. Málokdo je vidí smát se, málokdy jsou veselými společníky, ale pokud jim o něco opravdu jde, není nic, co by je dokázalo zastavit.