iKlubovnae-StopaSPJFe-ShopDlouhodobá hra pro kluby


, Registrovat
Přejít na menu

Literární a výtvarná soutěž

O Asterionu

22.12.2005 17:08
Autor: Drik, Počet přečtení: 1249

A JE TO TU!!!

Ahoj kamarádi.
Niennin počin nás inspiroval k vyhlášení této malé soutěže, která, jak doufáme, ještě obohatí současné pokračování Asterionu. Ti nejlepší z vás (a možná všichni – to se uvidí kolik z vás se zúčastní), dostanou stylové ceny – a to už stojí za to.

Hlavní podmínkou je, aby se vaše dílo určitým způsobem dotýkalo světa Asterionu. Nemusíte se bát pohybu v cizím světě, vždyť některé slavnější postavy mnozí z vás znají už z minulého ročníku (Alwarin, Tien, Mortus, Iandži, Sariika, Marantiel), některé méně slavné taky (Siwin, Tarag) a hlavně mnozí z vás se těmito hrdiny sami stali. Takže klidně může být středobodem vašeho díla váš vlastní hrdina žijící na Asterionu (a to i když jste nebyli na minulé hře). Poměrně dost informací najdete na zónách obou ročníků (zejména doporučujeme mapu na zóně Nářku stromů) a pokud budete chtít cokoli probrat nebo se poradit ohledně Asterionských reálií, jsme vám písemně i ústně k dispozici.

Kategorie:
- povídka: nemá minimální rozsah, takže klidně můžete psát opravdu krátké příběhy, maximální rozsah bude 15000 znaků (i s mezerami), abychom byli mi i další ochotni to vůbec přečíst, ale když to trochu překročíte, asi vás za to neuškrtíme
- báseň: může se jednat o hrdinský epos, milostnou baladu, nebo humornou hříčku, báseň veršovanou i nerýmovanou, rozsah je libovolný
- obrázek: kresby i malby, černobílé i barevné nejvíce formátu A4
- fotka: jak barevná tak černobílá, vaší fantazii se meze nekladou (teda pokud nepočítáme zadané téma). Fotku je možné v jakémkoli programu upravovat, ale musí být vámi vyfocená a nepočítají se fota z minulého ročníku hry

Na osobu můžete poslat po jednom díle z každé kategorie (snad mimo fotek, tam jich může být soutěžních i mnohem víc). Pokud toho ale vytvoříte více (nakreslíte více obrázků, složíte více básní, napíšete více povídek), určitě nám je pošlete. Moc rádi se na ně podíváme a případně je uveřejníme na asterionských stránkách. Jen nám napište, které že dílko (dílka, budete-li posílat do více kategorií) je dle vás nejlepší a tím pádem je máme zařadit do soutěže.
Soutěží se ve dvou věkových kategoriích: pod patnáct let a nad patnáct.

Vaše výtvory posílejte v elektronické formě (bude to tak snazší pro vás i pro nás) na hra.asterion@centrum.cz. Pokud vám to nevyhovuje a někde někoho z nás uvidíte osobně, můžete to klidně předat osobně. Nebo to pošlete na adresu (a připojte prosím vaši zpáteční).
Radovan Kolbaba
Výstavní 11, 603 00, Brno
Tyto adresy můžete též použít na případné dotazy (opět ideálně na mail).

Termín zaslání je 1.2.2006, takže máte spoustu času (a kdo ví, jestli ho nezměníme :))
Nám zaslaná díla zveřejníme na stránkách Asterion: Soumrak starých bohů, aby se z nich mohli těšit i ostatní. Už teďjsme opravdu natěšení na vaše skvosty, takže ničeho nedbejte, sedněte za stůl, jděte ven, nebo kamkoliv kde se vám dobře pracuje, vezměte propisku, tužku, štětec, nebo fotoaparát a tvořte, tvořte a pro změnu tvořte.

A abychom ukázali, že nejsme takový suchaři, tak budeme čas od času zveřejňovat pro inspiraci i naše výtvory:)



Vytvořil 23. ledna 2011 v 18:06:57 mira. Upravováno 3x, naposledy 6. července 2011 v 06:11:28


Diskuze ke článku

11. ledna 2006, 09:32
Hwaelos

Já myslím, že se termín nakonec posune tak o měsíc. Už se mě ptalo víc lidí...
10. ledna 2006, 12:57
Cmeldinka

Nechtěli byste ten termín tak o dva týdny prodloužit? Ve zkouškovým nemám příliš čas umělecky tvořit...=o)
9. ledna 2006, 09:37
Hwaelos

Výborně. Jen tak dál. Snad se taky, až najdu čas připojím:)
8. ledna 2006, 21:01
Hynas

Chodba vedla na obě strany, kam až jen oko dohlédlo. Celá z bílého kamene, ztrácela se v dáli, kde se setkávaly její stěny, podlaha i strop. Všude bylo světlo, které jako by vycházelo odevšad a odnikud, bílá a podivuhodná zář.
Mortus se zarazil. Viděl toho ve svém životě mnoho, viděl podzemní kobky, ve kterých nedohlédnul stropu, i hrady s věžemi tyčícími se do nebe a ztrácejícími se v oblacích. Stál osamocen proti všem myslitelným nepřátelům, stál i obklopen přáteli v beznadějných bitvách. Něco podobného ale nezažil. Podivný pocit, který se mu rozléval celým tělem, jako by jej ono bílé světlo prostupovalo a plnilo jej. A ta chodba! Z její nesmírnosti se mu točila hlava. Udělal několik malátných kroků a uvědomil si, co se stalo předtím, než se na tomto podivném místě ocitnul. Nic mu není, je zdráv! Žádná bolest hlavy, žádné omrzliny, které by se po posledních okamžicích daly čekat. Ani škrábanec.
Nevěřícně došel k nejbližším dveřím a uchopil za kliku. Otevřel dveře... Mocný uragán mu sebral dech z plic a rozrazil dveře dokořán. Vítr bral Mortusovy vlasy i oděv útokem. Do chodby proudila záplava dešťové vody a rozlévala se po bílých kamenech, blesky burácely a Mortusova tvář zbělala světlem blesků. Byl cítit ozón. Jen s vypětím sil se mu podařilo dveře opět zavřít. "Kde to jen u všech bohů jsem!?"
6. ledna 2006, 20:13
Ines

A co třeba, kdyby ti, co se jim nechce soutěžit a nebo se v psaní chtějí předem trochu procvičit, zkusili psát povídku na pokračování - každý kousek. Mohlo by to být zajímavé... Tady je jeden(nevím, jak dalece zdařilý) z možných začátků: "Byla zima. Kraj zahalila bílá sněhová pokrývka a jen málokdo v tomto čase vycházel ze svého vyhřátého příbytku. Celé Tara oplývala zdánlivým klidem a tichostí. Toho dne bylo zvlášť mrazivo a přihnala se velká vichřice. Skrz husté sněžení nebylo vidět ani na krok. Mortuse zastihla vánice právě na cestě do Athoru. Projížděl starým lesem, stromy byly oděny ve svůj zimní bílý šat, koruny zpívali v mrazivém větru svou ponurou píseň a vypadaly takřka posvátně. Ovšem teď již nebylo z jejich krásy nic vidět ani slyšet, vichřice se stala paní lesa. Kůň jel pomalu, klopýtal a za nedlouho se začal i bořit, a tak Mortus seskočil a dál pokračoval vedle něj. Cestu moc neznal, projížděl tudy snad třikrát a to vždy za slunného dne. Následující události proběhly v krátkém sledu. Vítr nabral na síle a některé z mladších stromů mu přestaly vzdorovat. Odevšad se ozýval jen lomoz padajících větví a kmenů. Naráz se kůň vzepjal a vytrhl se svému pánu. V témže okamžiku se ozvalo mocné praskání a Mortuse k zemi srazila těžká větev. Před očima měl bílo a za nedlouho upadl do bezvědomí. Probudil se ve velké místnosti, právě svítalo a první paprsky vnikaly oknem do pokoje. Pod oknem stál mohutný dubový stůl, na zdech viselo několik obrazů, v rohu stálo proutěné křeslo a celkově působila místnost příjemně a prostorně. Pomalu vstal a vyšel z pokoje do dlouhé jasné chodby, ze které vedlo mnoho dveří...
22. prosince 2005, 21:59
Jantar

Je to výborný nápad,který zasluhuje potlesk.P.S.:Stegi,máš dobrý jméno,chichichi
Vložení nového komentáře
*
*
*