Závěť Jaroslava Foglara je platná, rozhodl soud

5. 5. 2008 09:43 - PRAHA
Právo týž den ráno přineslo informace, že Jaroslav Foglar byl schopen číst a psát s pomocí brýlí, ale dokonce i bez nich, ještě rok po podpisu závěti. Vyplývá to z fotodokumentace, kterou Právu poskytl Foglarův dlouholetý příznivec, fotograf František Dostál.

Fotografie Dostál pořídil na Foglarových autogramiádách a setkáních se čtenáři na jaře a v létě 1997, tedy rok po podpisu závěti z 26. dubna 1996. Spisovatel na nich podepisuje knihy například 2. dubna 1997 v Muzeu hlavního města.

Právě argument, že v době podpisu závěti byl již prakticky slepý a nemohl text přečíst, je pilířem žaloby, s níž se na soud obrátil literátův synovec Petr Foglar. Ten se snaží závěť zpochybnit a uplatnit svůj dědický nárok na pozůstalost.


Se synovcem prý nemluvil
Hodnotu dědictví znalci odhadují na více než 10 miliónů korun. Kromě peněz na spořitelních knížkách po sobě Foglar zanechal především autorská práva a honoráře za již vytištěné knihy. Ty jsou v notářské úschově.


Petr Foglar měl strýce několikrát navštívit během jeho pobytu v nemocnici. „Předtím s ním neměl spojení několik desítek let. Když ho navštívil, Jaroslav Foglar ležel otočený ke zdi a nemluvil s ním,“ uvedl Dostál.

Foglar zemřel v roce 1999 ve věku 91 let. Spor o dědictví se táhne od roku 2000. Obvodní soud pro Prahu 3 nejprve přisoudil dědictví synovci, verdikt ale zrušil odvolací soud. Pak majetek přiřkl Nadaci Jaroslava Foglara, i tentokrát bylo ale rozhodnutí v odvolacím řízení zrušeno.

Spisovatelův stav opakovaně hodnotili znalci z oboru očního lékařství. První dva se v názoru neshodli a revizní znalecký posudek očního lékaře Fakultní nemocnice v Brně Igora Víchy konstatuje, že na tom Foglar nebyl s očima úplně nejhůř.

S běžnými brýlemi byl schopen číst písmo o velikosti 2 milimetry. Písmo na závěti je podle znalce dostatečně velké a tisk natolik kontrastní, aby spisovatel neměl s přečtením textu potíže.

Josef Koukal,Novinky, Právo