Legendární brankář Boža Modrý by se dožil 100 let

   "Dnes vám povím, jak máte chytat polovysoké puky, které lítají od výše 25 cm do půlky branky. Chytáte je na chránič, nebo je vykopáváte, nebo je chytáte do klína, nebo do dlaně. Při polovysokých ranách musíte dávat bedlivý pozor na rychlost a směr puku. Někdy totiž puk ztratí rychlost, nebo směr a místo do klína vám spadne k nohám a už je v brance."

Tak to je úryvek z časopisu Mladý hlasatel,  do něhož Boža Modrý přispíval svojí rubrikou pro mladé chlapce pod názvem „Škola hockeyového brankáře“. Barvitě popisoval svoje zkušenosti a postřehy tehdy teprve 23-letý mladík, které získal v mnoha mezistátních utkáních v ledním hokeji. Po roce se v Hlasateli objevuje ještě Vyšší škola hockeyového brankáře. Později se tyto články stávají učebnicí začínajících českých gólmanů. Čerpali z nich i mistr Evropy z roku 1961 Josef Mikoláš, trenér Jaroslav Pitner a mnozí další.

     Bohumil Modrý se narodil 24. září 1916 v Praze. K hokeji se dostal až v dorosteneckém věku a téměř celou sportovní dráhu spojil dohromady s pražským klubem LTC. Kromě toho se věnoval ještě amatérsky házené. Nastupoval v dresu jednoho z předním českým mužstev, pražské Slavie. Je považován za jednoho z nejlepších brankářů naší historie a nejlepších hokejistů planety po druhé světové válce. Jeden z prvních klenotů české hokejové školy. Startoval již na světových šampionátech v letech 1937, 1938 a 1939. Brankáři museli v tehdejší době vystačit s mnohem chudší výstrojí, než je k dispozici nynějším Modrého nástupcům. Ovšem strážce branky s ohromným nadáním bezpochyby předběhl svoji dobu. Nechodil zbytečně k ledu. Dovedl předvídat a číst hru. Předváděl bleskové rozkleky, dokázal vykrýt střelecký úhel. Výtečně ovládal hru holí. Díky skvělým výkonům i vystupování se stal pro všechny hokejisty autoritou. Jeho slovo mělo váhu, ale Modrý toho nezneužíval.

     Boža, nebo Bogan, jak ho přátelé nazývali byl pohledný, sebevědomý, elegantní, přitom však klidný a skromný muž. Vysoký sportovec s tváří s tváří filmové hvězdy, ale také inteligentní člověk. Vystudoval techniku a získal inženýrský diplom. Jako nápaditý projektant, převzal místo národního správce v cihelně v Lanškrouně. Dokázal se úspěšně věnovat jak zaměstnání, tak se soustředit na sportovní výkony.

     Na mistrovství světa 1947 v Praze patřil již zkušený gólman k největším oporám a velkou měrou přispěl k historickému prvnímu zlatu pro československé barvy. V týmu, který trénoval Mike Buckna, se sešli i další vynikající hokejisté, jako Zábrodský, Konopásek, Bouzek, nebo Drobný. Naši zdolali všechny soupeře, jen střetnutí se Švédy jsme prohráli. K vidění byly i rekordní výhry 24:0 nad Belgii, nebo 23:1 nad Rumuny. O rok později dosáhli naši hokejisté dalšího velkého úspěchu. Ze  ZOH 1948 ve švýcarském Sv. Mořici jsme si odvezli stříbrnou medaili. Čechoslováci, stejně jako Kanaďané, ve všech svých utkáních ve skupině zvítězili. Rozhodnout měl tedy vzájemný zápas. Vynikající Modrý ani jednou nekapituloval, ale bezbranková remíza hrála do karet našemu soupeři. Ten měl lepší brankový poměr a odvezl si za oceán olympijské zlato. I do dalšího šampionátu v ledním hokeji, který v roce 1949 hostil Stockholm, nastupujeme s jistotou vzadu – neprůstřelným Bohumilem Modrým. V základní části jsme nestačili na domácí Švédy a ve finálové skupině jsme podlehli Američanům. Přesto jsme dosáhli na nejvyšší stupínek. Body však ztráceli i další celky a v konečném součtu nám připadlo prvenství v turnaji. Po dvou letech jsme opět získali titul mistra světa.

     Po mistrovství ve Švédsku dostává náš reprezentační brankář lákavou nabídku od Kanaďanů působil v zámoří. Úspěch za Atlantikem mu však tehdejší režim nedopřál a odchod byl zamítnut. Modrý byl zklamán a unaven. Rozhodl se ukončit kariéru a věnovat se své profesi. Jeho účet  v počtu odehraných zápasů za Československo se zastavil na čísle 71 .
    Přichází rok 1950 a většina hráčů tehdejšího národního mužstva, která jela do Londýna obhajovat zlaté medaile skončila ve vězení. Bohumil Modrý byl odsouzen k 15-ti letům za vlastizradu. Údajně měl ostatní hráče nabádat k emigraci na západ a škodit socialistické republice. Zcela nesmyslný a nespravedlivý proces. Kdyby chtěl zmizet, dávno by tak učinil. Za mřížemi strávil třetinu trestu. Pět let ve vězení a táborech nucených prací Modrého zlomilo. Při práci v uranových dolech neměl žádné ochranné pomůcky, což na něm zanechalo vážné zdravotní následky. Po návratu na svobodu to již nebyl ten usměvavý elegán s jiskrou v těle a ohromnou energií. Jako trenér později působil v Motorletu, dříve I. ČLTK Praha.

     Zemřel 21. července 1963 ve věku nedožitých 47 let. Jméno jedné z legend československého hokeje a sportu v současnosti připomíná Cena Boži Modrého. Tu každoročně vyhlašuje Asociace hráčů ledního hokeje a je udělována nejlepšímu hráč sezóny.

Autor článku: Rolf (časopis Bobří stopou), Foto: Rolf