iKlubovnae-StopaSPJFe-ShopDlouhodobá hra pro kluby


, Registrovat
Přejít na menu

První Diskuze o klubovním hnutí v ČR, 21. 11. 2008

25.11.2008 22:06
Autor: Hynek, Počet přečtení: 2909

Šedesát jedna let od výzvy k zakládání klubů, uveřejněné poprvé v časopise Mladý hlasatel 8. května 1937, se v páteční podvečer 21. listopadu konala Diskuze o klubovním hnutí v ČR. Hnutí dětských mikrokolektivů bez dospělého vedoucího, jak jsou kluby nazývány dnes, je nestále živé. v současnosti, po renesanci v šedesátých letech a první polovině let devadesátých, ale zažívá výraznou stagnaci. Diskuze patnácti účastníků se pokoušela zodpovědět na otázky, zda je myšlenka stále aktuální, a jak a zda je možné i nadále rozvíjet výchovný potenciál v ní ukrytý.
S přispěním Jiřího Kaliny zpracoval Hynek Cígler.

Konference se sestávala z panelových diskuzí, a dvou na sebe navazujících úvodních přednášek: o historii hnutí a jeho současnosti. Jiří Kalina – Čáp, který prezentoval obě přednášky, identifikoval pět hlavních období hnutí. Podrobnosti lze nalézt na internetu i v tištěných publikacích, proto je jen stručně vyjmenujme: první od roku 1947 do nacistického zákazu (24 600 klubů / 4 roky), druhé od roku 1945 do komunistického zákazu (12 588 klubů / 2 roky), třetí během šedesátých let (cca 6 500 klubů / 14 let), čtvrté po renesanci počátkem let devadesátých a poslední dnes, na počátku nového století (cca 400 / 15 let). Po celou tuto dobu můžeme být svědky geometrického úbytku počtu klubů, jejich členské základny, a pozvolnou ztrátou popularity celého hnutí.
Dnes je jedinou větší organizací, pracující s dětskými mikrokolektivy, Sdružení přátel Jaroslava Foglara. To aktuálně sdružuje kolem čtyřiceti aktivních klubů, což je velmi nízké číslo (před pouhými třemi roky to bylo ve stejné organizaci přes 100). A to přes to, že činnosti se věnuje početný tým dobrovolných pracovníků a stále ji zlepšuje. SPJF v současnosti využívá nejmodernějších metod práce a komunikace s mikrokolektivy.

Metodika práce s kluby v SPJF – současný stav
SPJF sdružuje několik typů klubů podle jejich zaměření: tradičně nejúspěšnější KBS (Kluby Bobří stopy), za druhé pak BT (Bratrstva talismanu). S nízkým počtem jsou následně evidovány IK (Internetové kluby), OK (Olympijské kluby), KŠ (Kluby šikovných) a nově vzniklé AT (Akční týmy), jejichž počet zatím není možné určit.
Každý typ klubu má na starosti stovkař, který eviduje veškerá hlášení o činnosti a aktivitu svěřených klubů. Každý klub musí nejméně jednou za půl roku odeslat písemné hlášení o činnosti – po uplynutí této lhůty je považován za nečinný a je vyřazen z evidence aktuálních klubů. Kromě o něco níže uvedených aktivit jsou pro kluby (a pro další zástupce neorganizované mládeže) pořádány četné víkendové i jednodenní akce a letní tábory, pořádané ústředím SPJF a jednotlivými pobočkami.
Členové klubů nejsou (ale pochopitelně mohou dobrovolně, navíc, být) členy SPJF. Jsou pouze evidováni v rámci neorganizované mládeže, na jejichž náplni volného času se SPJF podílí.

Zhodnocení současného stavu
Jako velmi perspektivní se ukázaly být zejména následující metody práce s kluby: dvě tradiční a dvě moderní. V roce 1994 se kromě toho SPJF pravidelně objevovalo v pořadu Oáza, což přineslo opravdovou záplavu nových mikrokolektivů. V situaci dnešních plně komercionalizovaných televizí už ale nepřichází tato možnost v úvahu.

Čtenářské kluby = časopis
Jak už z původního názvu „čtenářských klubů“ vyplývá, kluby se vždy sdružovaly kolem ústředního časopisy (ostatně i nejstarší typ klubů SPJF se jmenoval Kluby Bobří stopy podle zpravodaje SPJF Bobří stopou). Dnes SPJF distribuuje všem klubům zdarma měsíčník Klubovní hlasatel, kromě toho si mohou jeho členové předplatit časopis Bobří stopou.
Velký úspěch byl zaznamenán v roce 2003 (jak je vidět z tabulky), kdy se klubovní myšlenka dostala do běžné distributorské sítě a do novinových stánků v rámci časopisu Moje první noviny. Ukazuje se, že časopis v trafikách je i dnes dobrý reklamní prvek.

Osobní korespondence
Klubovní hlášení a odpovědi stovkařů jsou i dnes hlavním námětem klubovní činnosti. Překážkou by se mohlo zdát trvání na nejméně půlročních pravidelných hlášeních, zasílaných klasickou poštou – nicméně právě papírová přihláška je základní známkou toho, že klub „bude za to stát“, a že vydrží déle než pár dní. Mimo to stovkaři s kluby komunikují pravidelně e-maily či prostřednictvím SMS.

Klubovní server
Moderní metodou je klubovní server, kde je každému z klubů přidělen prostor pro vlastní prezentaci – kroniku schůzek, představení klubu a podobně. SPJF vlastní server www.iklubovna.cz, který byl v dobách největší slávy nejvíce navštěvovaným dětským portálem vůbec a sdružoval okolo sebe několik set dětí, které prostřednictvím článků a doprovodných aktivit nenápadně vychovával.

Dlouhodobé hry
Myšlenka dlouhodobých her pro kluby není nová, ale SPJF výrazně její potenciál rozvinulo. Její inovace tkví v tom, že zpravidla sice kluby zasílají úkoly klasickou poštou, ale body za ně získané uplatňují přímo na internetu. Jedná se tak o jakousi kombinaci oblíbených on-line her s činnostmi v reálném prostředí – a většina účastníků hry si tohoto faktu velmi cení.
SPJF dále podporuje klubovní interakci – ať už na internetu, nebo raději prostřednictvím společných táborů a setkání.


Náměty do budoucna
Z diskuze vzneslo kromě mnoha obecných návrhů a námětů, které jsou jen těžko zaznamenatelné a ještě hůře předatelné dalším čtenářům, i několik zcela konkrétních doporučení. Nejsou přesným návodem a není ani nikde dáno, že se jedná o správné myšlenky. To nechť posoudí čtenář a správci klubovních hnutí…

Myšlenka hnutí dětských mikrokolektivů bez dospělého vedoucího
Cílem hnutí není napodobení Jaroslava Foglara. Přestože je dnes zájem i o klasické „rychlošípácké“ kluby, nejvyšší metou by mělo být vytvoření moderního konceptu výchovy dětí mimo struktury oddílů a oficiálních institucí. Ostatně, i Jaroslav Foglar sám vydával jeden z prvních barevných časopisů a navíc ještě s komiksem, za což býval soudobými kritiky ostře napadán. Myšlenkou je nenásilné vedení dětí ke správným ideálům – a je již jedno, zda prostřednictvím Stínadel, či Internetové hry. Samostatnost jako nedílná součást dětských mikrokolektivů by proto i nadále měla být podporována a udržována.

Cílová skupina
Z výše uvedeného by neměly být cílovou skupinou aktivit takovéhoto hnutí jen tradicionalisté, ale akce by se měly zaměřit více i na moderní děti – které využívají internet, sledují filmy a nečtou knihy, místo hledání Širokka se chodí do ulic bavit na skateboardu a o pojmech Stínadla či Foglar nemají ani tušení. K tomu se mohou dostat později, zdárně nasměrované pozvolným působením… Zároveň by záběr tohoto hnutí měl být všestranný – tedy nejen zálesácký, „trendy“ (zahrnující moderní oblasti trávení volného času), kutilský či jakýkoliv jiný, ale měl by, stejně jako původní kluby Foglarovy, zaujmout všechny bez rozdílu.

Název hnutí
Začátkem devadesátých let SPJF vsadilo na velmi moderní (kvůli létům zákazů tradičních zálesáckých směrů) název Bobří stopou, který se ujal. Plně vyjadřoval ty pravé foglarovské myšlenky a správné ideály. Dnes ale Foglara čte stále méně dětí a Bobří stopou (či samotný název Sdružení přátel Jaroslava Foglara) zní sice pěkně tradicionalistům, ale soudobé mládeži pak už tolik ne, spíše naopak. Přesto je nutné, aby se hnutí nějak jmenovalo – i proto, aby děti mohly svým rodičům a kamarádům říct „já jsem členem toho a toho“, „chodím tam a tam“. Proto na značce záleží a není možné ji nepoužívat – a pokud má zaujmout větší skupinu dětí, musí být jednoduše „in“.

Název časopisu
Do budoucna by měly názvy klubů odpovídat názvu jejich „domovského“ časopisu – je zvláštní, když okolo časopisu Bobří stopou jsou současně sdruženy Kluby Bobří stopy i Bratrstva talismanu.

Závěrem
I dnes je klubovní myšlenka živá a její výchovné možnosti jsou nedozírné. Přesto není naplněna a kluby stagnují. Překážkou dalšího rozvoje může být i jistá „tradicionalita“ jejích pořadatelů, kteří z osobních důvodů lpí na klasickém Foglarově stínadelsko-zálesáckém prostředí a nedokážou tak plně reflektovat moderní směry zábavy. Otázkou tedy zůstává, zda se najde někdo, kdo celému hnutí opět vdechne smysl. Může to být prakticky kdokoliv…


O Sdružení přátel Jaroslava Foglara
SPJF je celostátním občanským sdružením, jehož členy jsou nejen zájemci o osobu Jaroslava Foglara, sběratelé i odborníci z řad pedagogů a vychovatelů, ale zejména děti a mládež v klubech a oddílech. Těžištěm této činnosti je hnutí Bobří stopou, které se zaměřuje na práci s neorganizovanou mládeží bez přímého kontaktu s dospělým vedoucím. Kromě toho SPJF pořádá celostátní seminář Hledáme lék na dětskou kriminalitu, vydává knihy v braillském písmu pro nevidomé a podporuje rozvoj pedagogického potenciálu, uchovaného ve Foglarově odkazu.

www.spjf.cz – oficiální stránky SPJF
www.iklubovna.cz – klubovní portál
www.dlouhodobka.cz – stránky dlouhodobé hry KARAKUM.
Vytvořil 23. ledna 2011 v 18:06:57 mira. Upravováno 10x, naposledy 7. července 2011 v 07:12:06


Diskuze ke článku

1. prosince 2008, 12:51
Hynas

Turbo: Pokud jsem postřehl, tak práci s mikrokolektivy podporuje dlouhodobě jen SPJF. Občas se vynoří i něco jiného, jako např. aktivity Knihovny Jiřího Mahena v Brně, ale ty se nesetkávají prakticky s žádným úspěchem.
27. listopadu 2008, 22:46
CapzAdamova

Já si myslím, že není nic víc potřeba než reformovat. Všechno a pořád. Mimochoem, geografická analýza je pěkná, nejraději bych udělal něco jako krtogram nositelů na stránkách BL, je to otázka času. Sám se ale dost divím, proč je v JM kraji o tolik víc klubů, neboť obvykle nejde o kluby vzniklé díky osobnímu kontaktu nebo akcím v terénu. Často se přihlašují stejnou cestou, jako kluby odkudkoliv jinud (internet, propagace v celostátně distribuovaných knihách). Zrovna dneska jsem o tom přemýšlel a ve své poaranoie mě dokonce napadlo, že kluby z jižní Moravy mají menší zábranu se přihlásit do sdružení sídlícího v Brně, než třeba kluby z Prahy či západních Čch. Máte někdo další nápad?
27. listopadu 2008, 20:01
Jezour

K článku: Diskuse jsem se osobně zůčastnil a popravdě nelíbila se mi rétorika několika diskutujících. Opravdu si nemyslím, že by bylo třeba klubovní hnutí nějak reformovat! Podle mého názoru stačí zaměřit se spíš na jeho propagaci, přičemž internet také není ideální. Ano, je dostupný úplně všem, ale ve skutečnosti je pouze jeden z mnoha (myšleno portál www.iklubovna.cz) a kdo ví o stránkách www.dlouhodobka.cz??
27. listopadu 2008, 19:51
Jezour

Všimněte si věty: s Galénem a dalšími jsem na toto téma mluvil. Podotýkám, že podobnou rétoriku mají lidé, kteří tímto způsobem stavějí na odiv své známosti a dávají tak najevo, jak jsou schopní.
Příklad Turbo: jaksi zapomene zmínit u jaké příležitosti tato diskuse byla.
27. listopadu 2008, 19:37
Jezour

Jen jedna věc; tvoje myšlenka, zde tak kudrnatě podaná, jako historické milníky, rozhodující o budoucnosti ČR by se dala jednodušeji vyjádřit jako fakt, že když zakazovali Junáka a podobné organizace, zaměřené na práci s mládeží, tak byl jednoduše hned po ruce Foglar, s Rychlýmí šípy a MH.
Krom toho, pro upřesnění, která tak rád dáváš na odiv! historické milníky v tehdejším Československu. Česká republika opravdu mnoho milníků neměla...
27. listopadu 2008, 19:33
Jezour

Teda, sorry Turbo, ale odmítám číst tyto zcestné, chvalořeči, páč jsou příliš dlouhé, než abych s nimi potrácel čas.
27. listopadu 2008, 07:41
Turbomysak

Ad Čap)
Asi jsem to špatně vyjádřil - nikoliv tedy doby útlaku, ale významné historické milníky rozhodující o budoucnosti ČR. A tím daná období bezesporu byla. Mimoto důležitý je v tomto směru kontext událostí. Po 20 letech demokracie jsou věci úplně jinak, než-li v poválečném "demokratickém" Československu. A úplně jiné jsou především volnočasové možnosti dětí a mládeže. Trendem jsou aktivity bez jakéhokoliv závazku či nutnosti pravidelně s účastnit.

Rozdíl mezi CVVZ a RVVZ je, vzhledem k počtu pořádaných RVVZ, pouze v personálním obsazení lektory z vlastních řad a účastníků z daného kraje. Přesto si myslím, že diskuzi je možné vyvolávat i regionálně - určitě budete jako celorepublikové hnutí brzy narážet na problém krajů a jejich odlišnosti - už teď existují kraje, kde jsou NNO podporovány a kraje, kde tato činnost nemá téměř žádnou podporu. Mimoto o kluby byste měli usilovat v každém regionu nebo vám danou myšlenku někdo vyfoukne - stačí se rozhlédnout a zjistíte, že už existuje více jak 3 neziskovky, které propagují velmi podobné myšlenky jako SPJF, jen věci nazývají jinými jmény. V tomto nemáte patent na rozum, tak abyste nezaspali dobu, jako jiné celorepublikové organizace. Pokud dokáží působit regionálně dobře, ztratíte možnost. Už teď je velká část klubů, resp. oddílů zároveň i koncovými články jiných organizací - Skauti, Tomíci, O.S., apod. To bych do budoucna chápal jako problém, protože tu je otázka, co jim vlastně může SPJF nabídnout? A proč být součástí zrovna vaší klubovní myšlenky? (To je otázka, kterou si ti vedoucí pokládají dnes a denně, kort když je v neziskovém sektoru takový boj o prachy na činnost - přirozeně jdou tam, kde jim někdo může něco nabídnout).

Ad Hynas)
Ano, znám tento názor - s Galénem a dalšími jsem na toto téma mluvil a je to pochopitelné. Nu, nezbývá než popřát, aby takováto setkání získali svou pravidelnost a vedly k větší propagaci klubovního hnutí na celorepublikové úrovní. Jak říkám - Achillova pata všeho je Umění se prodat. Jinak neřekl jsem, že by Galén a spol. mohli přinést do celého systému něco nového, ale spíše mi šlo o to, zda jste v této otázce s nimi v kontaktu - abyste nevymýšleli něco, co už bylo dávno vymyšleno - jinde a jinými. Mimochodem, dělal někdo geografickou analýzu klubů? Já jen, že podle seznamu klubů na Iklubovně máme více klubů z jihomoravského kraje, než-li z celých Čech - pomalu to vypadá, že i SPJF působí pouze ve vybraných regionech (přirozeně, vycházím jen z otevřených a dostupných zdrojů a nemám poslední nejaktuálnější informace, ale přesto to je zajímavý aspekt, který nejde nebrat do ůvahy při diskuzi o klubovním hnutí).

27. listopadu 2008, 00:01
Hynas

Ostatně, dopis jsem obdržel Pegasa, který mluvil i za samotného Galéna, zněl jasně: nikdo z původních osob klubovního hnutí 60. let již nemá zájem v tomto směru cokoliv podnikat. Plně schválili naše kroky, pochválili některé aktivity a popřáli nám mnoho zdaru.
26. listopadu 2008, 17:13
CapzAdamova

Dovolím si reagovat. Největší rozkvět čtenářských klubů se konal v letech před Druhou světovou válkou, což sice nebylo podle dnešních kritérií období demokratické, nicméně rozhodně bych nehovořil o útlaku. Stejně tak roky 1645 - 1948 s časopisem Vpřed.

Vystoupení na CVVZ je samozřejmě zajímavý nápad a docela vážně se jím budu zabývat. On sice Galén a spol. něco podobného dělá už několik posledních let, ale zájem je minimální a diskuze chabá. Jde v podstatě o vzpomínky starců. Na RVVZ by dle mého názoru měly zaznívat věci regionálního významu, osobně nevidím žádný vztah mezi (čtenářskými) kluby a Vysočinou. Nebo ano?

Na diskuzi bylo 15 lidí ze SPJF, kteří, ač nepatří mezi slavné spisovatele nebo nestory výchovného směru, mají se současnými kluby nejvíce zkušeností - tedy právě stovkaři a terénní pracovníci. Jistě bychom si návštěvy některé z »velkých« osobností vážili, nicméně dovolím si kacířskou myšlenku - tvrdit, že oni dnes již žel nejsou těmi, kdo by dovedl přinést něco zásadně nového. A teď pojďte polemizovat.
26. listopadu 2008, 13:49
Turbomysak

Pár technických postřehů:

Zaprvé - v článku chybí jmenovitě, kterých 15 lidí o tomto tématu diskutovalo, protože ne každý má dostatečné zkušenosti z práce s dětmi a mládeží a nemůže proto chápat široké aspekty a koncept problému. Byl tam vůbec nějaký odborník na toto téma? Mám na mysli nějakého propagátora této myšlenky - Toman, Zapletal, Galén nebo jejich přímý odchovanci.

Zadruhé - proč jste s tímto programem nevystoupili na CVVZ 2008 v Přerově? Měli byste širší plénum účastníků a názory a postřehy odjinud - od lidí, kteří nejsou zakonzervovaní uvnitř jedné organizace a mohu vnuknout nové impulzy a úhly pohledů vycházející z jejich zkušeností. Určitě by to bylo podnětné. Doporučuji zkusit třeba RVVZ 2009 v Třebíči.

Zatřetí - Historicky jsou vrcholy slávy klubovní činnosti dle Foglarova odkazu, zcela identické s významnými mezníky českého státu. Velmi podobný průběh existence zaznamenal Sokol či Skaut-Junák (konkrétní čísla viz internet - analýz na toto téma je dost). To ovšem byly časy útlaků různých totalit, které přirozeně spojují lidi do opozičních skupin - tzv. na truc režimu. U mládeže tedy jde tento odkaz v historickém kontextu chápat jako přirozeně hrdý odpor vůči režimům či tehdejšímu světu. A v takovém období mají podobné myšlenky své šiky přívrženců. Jenže v 21.století se svět změnil. Není zde podobný útlak, který by mohl vést k nějakému většímu rozvoji. Z mého osobního pohledu chybí ani ne tak nosné médium (s podobným problémem bojují všechny NNO), ale správné vzory, výchova a morálka společnosti. Mimoto SPJF konkrétně chybí kvalitní PUBLIC RELATIONS - česky řečeno: Umět se prodat. Byť obhajujete výbornou věc, ztrácíte se ve změti neziskovek a nedokážete se prosadit díky své vyjímečnosti. Podobný problém řeší s většinou aktivit všichni a já mám zkušenosti, že nejlepší reklama je osobní doporučení (viz některé otravné firmy typu OVB). Další výtečnou věcí je terénní práce (typická pro streetworkery) - tj. jít mezi děti a oslovovat je, mluvit s nimi, nabízet a vnuknout jim podnět pro aktivní život, tj. motivovat je od komzumního způsobu života. Pokud je aktivita kvalitní, začnou chodit sami, pokud ne, nebudou chodit ani přes obrovskou televizní kampaň.

Ale připadá mi, že tohle se řešilo už před 4 lety, kdy jsem byl aktivním členem SPJF a tvrdil jsem prakticky totéž - jen zkušenosti z vedení vlastního oddílu mě v těchto názorech utvrdily. Já mám v oddíle za 3 roky nárůst z 5 na 70 členů a stále přicházejí nový zájemci o členství. Důležité je se prostě prodat.

25. listopadu 2008, 22:34
Jezour

Řekl bych to stručně: Chybí nosné médium, které by bylo na očích dětem. Internet je sice nejjednodušší médium, ale jeho hodnota je někde jinde, než časopis, který je na stánku. Z tohoto důvodu si myslím, že jakékoli mutace klubovního hnutí jsou zbytečné. Pro nás by mělo být prioritní nalézt, zkontaktovat, nebo i oslovit s případnou spoluprací časopis, který je na trhu již zaveden a jehož tématika je nám blízká a s ním nadále spolupracovat na vrcholné úrovni!
JHJ analytics
25. listopadu 2008, 22:25
Krizmen

Stagnuje jednoduše proto, že neexistuje pravidelně vycházející časopis, televizní pořad. To není nářek, jen konstatování - viz GRAF a odkazy do historie. Správné jsou úvahy směřující k internetu jako dalšímu klubařskému médiu. K tomu srovnejte např. server www.alik.cz
Vložení nového komentáře
*
*
*