Jaký byl 13. ročník Pražské lítačky?

Před třetí hodinou přijela do ulice U Harfy tramvaj řízená velmi vstřícným a přátelským panem řidičem, který si nechal vysvětlit všechna pravidla soutěže a pak pozorně sledoval i naší registraci. O tu se mimochodem výborně postarala paní asistentka z MČ Praha 6, za což ji děkuji.

Když se zavřely dveře tramvaje, cestovalo v ní celkově 53 závodících, jednotlivců i týmů. Vůz byl téměř přeplněn. Cíl jsem v té době věděl jen já a pan řidič. Líbilo se mi, jak jste na vřeli přípravami na závod a jak se hukot vždy utišil v očekávání nájezdu na další tramvajovou křižovatku. Postupně odpadávaly některé zaručeně betonové tipy a jasno bylo až v okamžiku, kdy jsme rovně projeli Vítězné náměstí a zamířili na smyčku Podbaba, kde pak proběhl start.
Začaly vaše tři soutěžní hodiny, jejichž cílem pak byla smyčka na Dlabačově. Počasí se naštěstí umoudřilo a přestalo pršet. V průběhu soutěže někteří ze soutěžících vzdali, ale většina se vracela. V cíli jsme se přivítali se 48 navrátilci.
Výsledky jsme jako obvykle sčítali na Masarykově nádraží. Každý výsledkový list byl sečten jedním kontrolorem a později ještě potvrzen součtem druhého kontrolora. Někdy to bylo snadné, jindy to byly dlouhé minuty nalézání chyb.

Hranici možného, kterou mám osobně stanovenu na 300 bodů, překonaly 3 závodící. Jaké tedy byly jejich strategie?

1. místo Matej, 322 b.

Prvním spojem po vystoupení z tramvaje na Podbabě byl osobní vlak S49, který Mateje zavezl do Roztok, čímž inkasoval i body za 1. pásmo. Potom se regionálními autobusy vrátil k Sedleckému přívozu, ale ten nevyužil. Místo toho se linkou S4 dopravil na holešovické nádraží. Zde se ještě nenechal zlákat tramvajemi a raději se metrem přesunul na Florenc a zde začal těžit maximum možného z rychlého a účelného přestupování mezi tramvajemi. Postupně se přesunul na Smíchov, odkud autobusem vyjel na bonusovku Televizní věž. Následně sjel zase dolů a pokračoval v točení tramvají, přičemž dosáhl i na druhou bonusovku Obora Hvězda. Blížil se čas ukončení závodu, ale Matej do cíle ještě nezamířil a raději pokračoval tramvajemi na Čechův most. Až odtud se začal vracet. Než se vrátil zpátky na Pohořelec, respektive na Dlabačov, dokázal jet 18 různými tramvajemi, což je opravdu výtečný výkon. Matej získal 322 bodů, prvenství na stupni vítězů však uhájil s náskokem pouhého jednoho bodu!

2. místo Kotlářka, 321 b.

Dvoučlenný tým, který si dal jméno Kotlářka, z Podbaby vyjel autobusem směrem k Suchdolu, ale hned se vrátil, zřejmě to byla jejich taktika jak využít čas ještě před příjezdem vlaku, který je následně odvezl do Sedlce, kde se přívozem přeplavili na druhý břeh Vltavy, aby pak vyjeli nahoru do Bohnic. Potom využili relativní blízkost zastávek, přebíhali mezi nimi, aby sklízeli více bodů a přitom se dokázali autobusy přesouvat na Kobylisy, odkud pak vyjeli na bonusovku ve Zdibech v 1. pásmu. Regionálními autobusy se vrátili na Kobylisy a pak pustili do tramvají a autobusů. Už nepřebíhali mezi zastávkami, chtěli ještě dosáhnout na relativně snadno dostupné bonusovky. Dojeli do Petřin a odtud se dvěma přestupy uloupili 2 bonusovky (Oboru Hvězdu a Televizní věž). Seběhli na Drinopol a z Malovanky to bylo do cíle už blízko.

3. místo Aslanex + DEX, 302 b.

Jak zvolený název napovídá, i v tomto případě se jednalo o duo. Na konci soutěže se shodli, že každá chyba, které se dopustili, či další nepodařený přestup, jim pak ve výsledku vlastně vynášel větší bodový zisk, než ten původně zamýšlený. Jejich strategie byla podobná Kotlářce. Z Podbaby vyjeli směrem k Vítěznému náměstí, aby se však na Čínské otočili a dojeli zase na Podbabu. Linkou S4 dojeli k sedleckému přívozu, přeplavili se a vyjeli do Bohnic. Přesunuli se ke Kobylisům, aby odtud mohli regionálními autobusy dojet do Zdib na bonusovku U Celnice. V prvním pásmu se zdrželi, zvládli ještě ve Zdibech posbírat další zastávky. Přes Vozovnu Kobylisy dojeli k Vltavě a tramvajemi se začali přesouvat přes Holešovice a Hradčany k další bonusovce Obora Hvězda. Autobusy zvládli druhý blízký bonus Televizní věž. Seběhli na Drinopol a ještě s jedním přestupem vystoupili na Malovance. Pokud tedy Aslanex a DEX udělali spoustu chyb, pak se jim štěstí přilepilo na paty a vyneslo jim 3. místo a posunulo je přes magickou třísetbodovou hranici soutěže.

Všichni jsme jistě zvědaví na videopořad, který z 13. ročníku udělá Matěj Smlsal. Pro vás, kteří to neví, Matěj Smlsal startoval i v roce 2019 a i tehdy bylo výsledkem video. To z páteční Lítačky bude publikována na youtube stránkách Matěje Smlsala dne 7. 5. 2025. https://www.youtube.com/c/TENSMLSAL
V závěru se zaslouží poděkovat. V prvé řadě těm, kteří pomohli, aby se soutěž uskutečnila. Zde zmíním Městskou část Prahu 6, kde máme velkého spojence a soutěžícího, Ondřeje Matěje Hrubeše. MČ a Ondra soutěži poskytují organizační i finanční podporu, čehož si velmi vážím(e). Potom to bude Dopravní podnik hl. m. Prahy, který nám nezištně propůjčí tramvaj a zaplatí i čas řidiče. Děkuji rovněž Menhartovi ze SPJF, který se každoročně pere se zastaralými webovými stránkami soutěže a který byl letos i platným spoluorganizátorem.
Na samém konci ale nepoděkuji jen vítězům za jejich skvělé výkony. Já navíc chci poděkovat i těm, kteří soutěží, i když předpokládají, že se nebudou prát o stupně vítězů, těm, kteří bojují v Pražské lítačce, i když jsou ještě hodně mladí, nebo naopak už sčítají mnohá desetiletí, těm, kteří mají nějaký hendikep a přesto vystartují, těm, kteří do cíle dorazí i když vědí, že jejich penalizace za pozdní příchod bude velká, těm, kteří vystartují a musí závod vzdát, podají mi však zprávu a konečně i těm, kteří se zúčastnit nemohou, ale zůstávají příznivci naší soutěže.

Prostě vám všem, kteří jste pro mne motivací, abych se s chutí pustil do přípravy dalšího ročníku Pražské lítačky. Tak za rok AHOJ!

Winoga

Odkaz na video Matěje Smlsala z roku 2019:
https://tv.idnes.cz/domaci/prazska-litacka-zavod-doprava-tramvaje-autobusy-vlaky-pid- soutez.V190406_054213_idnestv_smls

Více na starém webu akce SPJF.