Srdce zvonu “Jana Tleskače” opustilo zvonici, aby připomnělo 80 let od první románové výpravy Rychlých šípů do Stínadel

Možnost být účasten stěhování srdce ze zvonice a prolezení si krovu věže až k cimbálu a k nejmenšímu zvonu v lucerně věže byla předtím nabídnuta příznivcům Foglarovek prostřednictvím FB skupiny, ale žádní odvážlivci se nenašli.

Srdce zvonu bylo večer stejného dne ukryto na neznámém místě ve Stínadlech v jistém krámku, kde bude čekat na své objevitele v rámci pátrání po artefaktech Záhada hlavolamu 80 let.

Kdo mohl být Jan Tleskač?

Na petrskou zvonici v Praze 1 chodíval také koncem 20. let 19. století zvonit Karel Hynek Mácha, tehdy ještě (asi jako osmi či desetiletý) chlapec Ignác. Jednoho dne se chytil rozhoupaného zvonu a zřítil se dolů. Od té doby měl na obličeji jizvu, která byla patrná celý jeho život (zdroj A). Zázrakem přežil děsivě vypadající pád... Vyvázl s prasklou horní čelistí (B). Musel to být pád ze značné výšky; současníci popisovali jizvy na jeho obličeji. Protože zranění bylo těžšího rázu, je nasnadě, že muselo zanechat stopy i na lebce. Paleoantropolog Profesor Emanuel Vlček přikyvuje: “Nad pravou očnicí je viditelná dobře zhojená jizva, zalamovaná do značné hloubky. Druhá jizva je patrná na pravé horní čelisti. Úrazem byla proražena stěna čelistní dutiny, jejíž strop pak vystoupil znatelně vzhůru. Chlapec si vyrazil při pádu několik zubů - na pravé horní čelisti chybějí, levá strana i celá dolní čelist postiženy nejsou. Muselo dojít k přeražení nervově cévních svazků. Úraz způsobil zřetelné uhnutí kostry nosu doleva. Špice nosu se odlomila, na levé nosní kosti jsou vidět následky zlomeniny, zřetelné jsou i stopy hojení” (C). Nepřipomíná vám ten příběh něco?

Mácha bydlel s rodiči na dohled od zvonice a Petrská čtvrť tedy zažila jeho dětské hrátky na starém hřbitově u zvonice, na špačka i prolézání trámoví zvonice (D). 

Mnozí si myslí, že tato zvonice a Máchův příběh byly předlohou Jaroslavu Foglarovi k zápletce se zvoníkem Janem Tleskačem. Mysleli si to i Vontové, kteří v 90. letech pravidelně na této zvonici (Fortelce) zvonili. 

Srdce zvonu a Tleskačovo kolo

Svatopetrskému zvonu prasklo srdce v roce 1903 a prorazilo podlahu zvonice. S novým srdce se stala podobná havárie přesně o 100 let později - v dubnu roku 2003.

Ještě v dubnu 2003, kde se vytrhlo srdce Sv. Petra ze závěsu a zabořilo se do podlahy pod zvonem, bylo ve zvonici staré Tleskačovo (?) kolo, které je vidět na webu třeba na  (E). 
Původní zvon Sv. Petra z roku 1691, který věnoval velmistr řádu Křížovníků,  byl roku 1701 přelit.  Průměr zvonu je 162 cm, výška 122 cm a hmotnost asi 2800 kg. Ladění c1.

Pokud znáte knihu Fenomén Foglar (2007), tak tam na str. 331–332 je Exkurs II - Hynkův zvon v rámci skvěle zpracovaného příspěvku Motiv zvonu ve stínadelských příbězích a jeho vztah k topografii vontského Města (F).

Větší část dříku srdce není vidět a visí pod podlahou. Za srdcem je také vidět kus Tleskačova kola, které stávalo pod oknem. Kdyby asi 70 kg těžké srdce srdce vylétlo z okna zvonice na ulici, mohla se stát opravdu velká tragédie.

Černobílá fotka je z roku 1995. Vedle sebe jsou složená dvě stará srdce - velkého Petra a menšího zvonu Pavla, která tam byla v době let 1939–1995.
Větší srdce má kolem půldruhého metru na délku a je těžké tak kolem 70–75 kg. Srdce menšího zvonu má 50–55 kg.

Zvon slyšel i Foglar

Sluší se připomenout, že zvonici (a tedy asi také příběh o zraněném “zvoníkovi”) určitě znal Jaroslav Foglar, neboť klubovna jeho oddílu byla v letech 1930–34 nedaleko zvonice Na Petráku (Petrském náměstí).

Rodina Menharta v Petrské čtvrti bydlela přes 60 let (od roku 1930) a on, byť jako Druhostraník, občas pomáhal Vontům Eskalikovi či Kečupovi se zvoněním. Menhart je zastáncem kacířské teorie, že stěžejní příběh Jana Tleskače se odehrál za rozdělovací Revoluční třídou v Petrské čtvrti na Druhé straně a ne ve Stínadlech...

Možná to bylo jinak

Foglar mistrně propojil příběh chlapce zvoníka se světem Vontů ze Stínadel a před 80 roky svým čtenářům předložil fascinující zápletku se symbolem moci ve Stínadlech - s tajemným hlavolamem, zápasem mezi dobrem a zlem, přátelstvím, dobrodružstvím a neustálým hledáním a objevováním dávných příběhů. 
Možná je to s Karlem Hynkem Máchou jen pouhá náhoda a Foglar popisoval jiný příběh skutečného Jana Tleskače - ostatně tato verze má také množství zastánců, kteří tvrdí, že Foglar jen vyzradil čtenářům některé příběhy, co se ve Stínadlech dávno a opravdu odehrály. Stínadelské příběhy Vociho, Eskalika, Kečupa, Hrocha ale i Menharta započaly před 40 roky a ještě jim není konec. Určitě ve Stínadlech něco zažijete i vy - třeba při hledání srdce zvonu Jana Tleskače při pátrání Záhada hlavolamu 80 let…
Začněte na Rychlesipy.org