Dlouhý šíp, oheň a shelter.

A dařilo se, bratři ve věku šest až devět let posílali šípy až do vzdálenosti 45 metrů. Atana své vlastnoručně vyrobené šípy poslal do vzdálenosti 100 metrů. Jen o dva metry dál doletěly kupované šípy.

Kouzelnou schopnost ohně uvařit polévku a další dobroty, vyzkoušeli krátce před polednem. Bratři mají v této dovednosti již poměrně dobrou zkušenost a uvařit zeleninovou polévku ze surovin se jim povedlo za minimální pomoci Atany, docela rychle. Dozvěděli se taky jak péci v popelu brambory a vajíčka.

Než nadešla chvilka pro stavbu sheltru, hledali kluci stopy po ufonech nebo tak nějak.

V určitý okamžik se přiblížila imaginární bouřka s deštěm a bratři museli do dvaceti minut připravit sheltr-přístřešek. K dispozici mněli plachtu a uzlovačky. Před několika týdny se poprvé seznámili s tímto uměním. Dnes již to pro ně problém není. Sheltr sice nebyl dokonalý, avšak chybičkami se naučí více. Vše zvládli za necelých osm minut.

Střelba z luku na daleký cíl se nedařila, snad proto, že zvládnout balistickou křivku dá zabrat.

Po návratu do klubovny kmene Mohawků, bratři odpočívali podle svého způsobu – hrou. Samozřejmě na ufony. Po odpočinku přišli na řadu omalovánky s dopravními značkami a pravidly.

Drobná soutěž ze zdravovědy zakončila jednodenní výpravu.

Sečetly se body a v tento sobotní den zvítězil bratr Fík. Známka výpravy – jednička, pokřik kmene, rozloučení. Co nás čeká příště? Ivančena.

Atana