2. tábor Rychlých Tygřic 3. část

… Jednoho slunečného dne si klub Rychlých Tygřic usmyslel, že se pojede podívat na Suchý… Začalo to tak, že dopoledne jsme se jako náš klub pořádně najedl a Gaila s Tukanem uvařily brzké polední papáníčko (teď, když tohle píšu, zalétá ke mně vůně palačinek, které nám zpočátku nešly udělat). Po výtečném papání jsme se nachystali a vyrazili jsme na obydlenou oblast Suchý ke starým známým přátelům na chatu. Prvně jsme se usadili a pak vyrazili na naší oblíbenou zábavu: veslování na lodičkách. Voda byla mokrá až na dno, jen na povrchu trochu sušší. Dostali jsme děravou loď bez díry (tzn. dostali jsme neděravou loď a projížděli jsme kolem lodě s dírou). Potkaly jsme různé plavce a jiné veslaře a málem jsme porazili jednu starší paní která se nám málem dostala pod loď, ale naštěstí uplavala. Pozorovaly jsme zarostlé břehy a rybky plovoucí ve vodě (bohužel se nám všechny vyhýbaly a tak jsme ani jednu nekleply veslem po hlavě). Když jsme skončily s veslováním, Gaila měla OPĚT puchýře, šli jsme se ještě vykoupat poblíž chaty. Všichni se koupali až na Tukana, které se pomalu hojila rána na koleni i na loktu a tak si krátila chvíli kreslením krajiny kolem sebe. Byla to příjemná chvíle. Po koupání na nás čekalo grilování tučných špekáčků. Byly moc dobré, ale jelikož jsme měli všichni plná břicha, nikdo si nepřidal. No, a takto skončila naše výprava na Suchý. Cestou zpět jsme se ještě stavili na nanuka. Lízali jsme, lízali jsme, lízali jsme… až jsme se ULÍZALY!! Doma jsme se pustily do psaní dřívějších kronik a poté jsme si řekly DOBROU NOC, ale přitom to tak ještě nebyla úplně pravda, protože pak jsme se chechtaly všemožným věcem jako například, když Tukan chrápal jako vepřík, ale PŠŠŠT! já jsem to jen předstírala…a Gaila se málem udusila smíchy = )

Článek napsal Tukan