Výprava do neznáma, aneb začínám psát deník!
Vyberte atribut, podle kterého se bude vyhledávat:
ID Kategorie Titulek Úvod Text Tags Obrázek 1 Obrázek 2 Autor Datum vložení Datum publikování Zveřejnit Soukromý článek? Počet zobrazeníKdyž jsem si tento týden četl 18 let starý úryvek z deníku mého kamaráda Ondry Herzána - Jaspise, napadlo mě, že se s vámi taky podělím o svůj první zápis ze svého deníku, starého 17 let. Psal se rok 1996 a byl pátek 6.září, tedy stejně jako letos. Začínal krásný podzim a mě začalo skvělé klubovní období. Měli jsme svou klubovnu, jezdili na výpravy do „své“ Sluneční kotliny a tam stavěli srub. Konečně se mi začaly plnit sny, o kterých jsem do té doby četl jen ve foglarovkách. A díky tomu, že jsem si také psal deník, vám mohu první kapitolu zde ukázat. Neváhejte a začnete si také psát svůj deník, budete mít na své klubovní roky poté pěknou vzpomínku a později ji budete řadit mezi své největší poklady.
VÝPRAVA DO NEZNÁMA – 6. ZÁŘÍ 1996: Jednou mi dal můj kamarád Jirka – Kuliferda lístek na kterém byla pozvánka na Výpravu do neznáma. V pátek 6.září jsem s Kuliferdou a jeho sestrou Žerykem přišli k obchodu na Tyršovce. Na místě čekalo několik lidí. Seznámil jsem se s některými kluky. Z dřívějška jsem znal Sokiho, Eifela, Sovu, Klokana, Bimba, Drobečka, Vlka a Velkého Bůvola. Dnes jsem poznal také nové tváře. Pandu, Jerryho, Toniho, Tygříka a další. Všichni byli rozděleni do tří klubů: Moravských Indiánů, Rytířů srdce a Strážců slunce. Já byl přidělen do Strážců. Šli jsme směrem na Ivanovice a po kilometru odbočili do lesa. Tam jsme odehráli napínavou bojovku, ve které jsme byli bohužel poslední. Když jsme se vraceli zpět, najednou Soki počítá od 10 do 0, kluci řekli že se hraje letadlo, ať se schovám. Cestou zpátky jsme se bavili o klubovně a Soki řekl, že příští pátek bude schůzka u Kuliferdy na zahradě v altánku. Dozvěděl jsem se, že v klubovně je stále moje stará nástěnka z minulého klubu Tuláci savany. Řekl jsem, že ji v klubu zanechám a budu se o ni starat, takže na mě připadla funkce nástěnkáře. Potom jsme se rozloučili a já šel s Kuliferdou a Žerykem domů.
Zlatý věk
To byl zlatý věk vyškovských klubů. Kluby žily, pořádala se akce za akcí, desítky kluků a holek. A přitom ještě rok před tím jsme byli jen 4 a měli jsme chmurné myšlenky o tom, že o klubaření už nikdo nemá zájem. Někdy stačí málo a rozjede se to jako domino ...